Lidovým prostředkem proti kašli, hlavně u dětí, je například v Anglii jablečný čaj.

Zimní slunovrat i Vánoce jsou opředeny mnoha rituály, které by se daly nazvat čarovnými, protože většina z nás si přeje pro sebe a své blízké to nejlepší, nejkrásnější, nejpohodovější, nejšťastnější atd. Můžete to letos zkusit, pokud jste se dříve neodvážili.

Sabina měla moc i slávu. Její firma vzkvétala a zaměstnávala tři sta mužů všech věkových skupin. Kanceláře měla rozmístěny v obrovském mrakodrapu a sama chodila denně od jedné ke druhé. Kromě profesionality a pracovní výkonnosti požadovala ještě jedno – utaženou kravatu ke krku. To dělalo firmě její tvář. Všichni si dávali před šéfkou velký pozor a chovali se předpisově. Možná to bylo kvůli tomu, že Sabina měla zvláštní půvab, dalo by se říci, že nikdy neztratila dívčí krásu. Ve svých čtyřiceti letech si udržela pružné tělo a nosila hluboké výstřihy. Žádný muž se ale po jejím boku nikdy neobjevil. Jediná žena, kterou vedle sebe strpěla, byla sekretářka Denisa. Ta o ní ale nikdy neřekla jediné slovo.

Tom s Fredem byli nerozluční kamarádi. Když se jednoho dne vraceli do svých domovů, jeli jedním autem. Dálnice byla dobře osvětlená a oba se už těšili na osvěžující sprchu. Konečně se dostali k odbočce, která vedla do města. Zbývalo už jen pár kilometrů.

Mike a Bob byli vědci na Vídeňské univerzitě a zabývali se přenosem hmoty v laboratorních podmínkách. Jednoho dne se jim podařil revoluční průlom. Dokázali provést teleportaci v reálných podmínkách. Pomocí částic světla fotonů transportovali data na vzdálenost 600 metrů přes tok Dunaje. Bez kabelu či rádiového vysílání. Mike z toho byl tak unešený, že začal dělat pokusy na vlastní pěst.

Existuje láska, která je mnohem čistší, plnější a bezpodmínečná na rozdíl od lásky mezi dvěma lidmi? Pokud ano, jak se k této lásce můžeme dostat?

Náš vesmír funguje dle několika základních zákonů. Pokud se je naučíte ctít, bude pro Vás snadnější dostat se do harmonie.

Muž v černém klobouku obýval byt v našem domě několik měsíců. Měla jsem se starat o čistotu na chodbách, ale jak se blížil termín provádění úklidu tohoto muže, vždycky jsem věděla, že na to zůstanu sama. Jednou už mi to nedalo a počkala jsem si na něho.

Když se do afrického kmene Tima-su dostala výprava vedena Jarkem Schulcem, bylo to završení jejich cesty. Jarek trpěl zhoubným mozkovým nádorem a svoji poslední pouť naplánoval do Afriky. Kolem nich se shlukly desítky divochů a Jarek konečně našel klid a divokou přírodu v jednom. Přestože trpěl ukrutnými bolestmi, rozhodl se, že o tomto kmeni sepíše knihu. Spřátelil se s domorodci natolik, že jednoho dne odešla výprava bez něho. Jarek toho nijak nelitoval. Lékaři mu nedávali žádnou naději a v srdci africké divočiny se cítil daleko lépe, než doma.