Jsme-li mladí nebo ve středním věku, cítíme se skvěle, pak se nám zdá, že štěstí potřebuje ještě trochu postrčit, a je to. Máme-li dobré rodinné zázemí, zdravé děti, zajímavou práci, slušné bydlení, tak to je takové normální štěstí, které řada lidí považuje za běžnou věc. Ale když člověk stárne, začíná se po štěstí ohlížet.
Jednou začne pokulhávat zdraví, jindy se postarají o vzrušení děti, zaskřípe to i v sexuálních vztazích, v práci začíná docházet dech. Je možné i za takových okolností mluvit o štěstí?
Asi těžko. Čím horší je sociální stav a rodinné zázemí, tím hůře se stárnoucí člověk cítí a podléhá obtížím. Je-li spjat s rodinou a kamarády, nepociťuje hořkost a závist, udržuje si kulturní úroveň, pak by měl stárnout šťastněji.
Být starý není pro řadu lidí žádné štěstí, ale skutečnost, které nelze uniknout. Určit definici štěstí není jednoduché, každý to vidí jinak. Štěstí je výsledek vlastního poznávání, ke kterému se musíme dopracovat sami.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!