Svatý Antonín se stal po svém svatořečení patronem cukrářů, uzenářů a kartáčníků. Narodil se v Egyptě, zemi dávných kultů a mystérií. Zlom v jeho životě nastal během jediné bohoslužby.
Jistá biblická pasáž v něm vyvolala touhu sloužit Bohu, rozdal majetek a odešel na poušť. Poblíž rodné vsi se setkal s tajemným asketou, bydlel u něj a zdokonaloval se ve své víře. V legendě se uvádí, že onen mistr byl poustevníkem. Poté došlo k dalšímu zlomu v mladíkově životě, byl to přesun do skalního hrobu. Tradovalo se, že podobné hroby jsou pravým sídlem ďáblů a démonů, vázaných k nebožtíkům, prostí lidé se jim vyhýbali, jak jen mohli. Chtěl tímto činem Antonín vyzkoušet svoje schopnosti? Tuto náročnou přípravu hravě zvládl. Znovu se schází s tajemným poustevníkem a poté znovu odchází do samoty. Stal se populární světec, nejproslulejší mnich starověku, mistrem vysoké magie?
Antonín pobýval i ve staré opuštěné pevnosti plné hadů, následně sídlil u pramene a rozdával zázraky. Než zemřel, vynutil si na svých učednících podivný slib – místo jeho skonu mělo zůstat přísně utajeno. Slib dodrželi, Antonínův hrob byl nalezen až v roce 561 (zemřel v roce 356).