Děti školou povinné, nejen dnes, ale vždy tomu tak bylo, se potýkaly a potýkají s verši, které se učí zpaměti, aby své výkony pak předvedly před vyučujícím a ostatními dětmi. Ale jak se říká… ryba a slon nemohou nikdy dosáhnout stejných výsledků.
„Dnes lidé mezi sebou hovoří tak, že jeden druhého neposlouchá.“
Citát slavného českého spisovatele, jehož básničky jsou v každé učebnici českého jazyka, jeho krásné příběhy obsahují snad i všechny čítanky, které kdy vyšly pro české školy. František Hrubín vyřkl tuto větu. Je možné, že někdy v minulosti byla tolik aktuální jako dnes? V době, kdy vede nonverbální komunikace přes různé technické vymoženosti? Asi ano, když ji napsal. A to vzpomínáme již 46. výročí jeho úmrtí.
Nedávno koloval na internetu obrázek s názvem „návštěva u babičky“. Možná rádoby vtipné, ale v obývacím pokoji, kde se stůl prohýbal pod skvělým a jistě velmi chutným pohoštěním, seděla v půlkruhu docela početná rodina. A chudák babička se rozhlížela po své rodině a evidentně byla zmatena. Všichni se totiž zaobírali svými přístroji, díky kterým mohou komunikovat s kýmkoliv a kdekoliv. Telefony, i-phony, smartphony, i-pody, tablety… ale nějak zapomněli mluvit mezi sebou.
A jak to máte vy s návštěvami a komunikací? Možná bychom měli dělat něco proto, abychom nezapomněli mluvit, procvičovali své hlasivky, ale také abychom nezapomněli říkat nádherná slova, která jsme dostali do vínku českým jazykem.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!