Slovo má svou definici. Je označováno jako jednotka slovní zásoby a má svůj ustálený význam. Přijde mi to jako velmi zvláštní vyjádření pro slovo. Ale zřejmě je to tak správně.
Není snadné vymyslet téma, abyste se vy, milí čtenáři stránek EZO TV, něco dověděli, pobavili se či vás má slova přivedla k zamyšlení nebo přímo k rozhodnutí. Vždy se zamýšlím právě nad tím „slovem“. Chci, aby pro vás byla slova srozumitelná, čtivá, zajímavá.
Slova se učíme říkat od útlého dětství. Prvním slovem je většinou“máma“, které má jednoznačný význam. Zahrnuje teplo, jídlo, utišení dětského pláče, laskavé „slovo“, ochranu, suchou plínku. A pak slova přibývají. A najednou jsme dospělí a slov je tolik, že kolikrát některým ani nerozumíme. Přichází i slova cizí, slova převzatá. Navíc to v poslední době vypadá, že lidé mluví až příliš. Mluví a mluví a mluví… A nakonec zjistíme, že jsme se nic nedověděli. Přehršel slov, informací, ale efekt nulový. Víte, jakoby se vytratil smysl vyřčených slov. Jako by bylo třeba jen mluvit. A většinou se mluví o druhých. Vyjadřují se domněnky, posudky, odsudky. V lepším případě slovní spojení o nedostatku času, zaneprázdněnosti, drahotě, nedostatcích obtížích obecně.
Někde jsem četla, že vyřčené slovo a vystřelená kulka nelze vzít zpět. Nemám v úmyslu zde kohokoliv moralizovat, jelikož chybami se člověk učí. Neustále se učíme zvažovat to, co říkáme, jakou energii slovu a také myšlence přiřadíme. Je těžší podívat se do svého nitra a zvážit, které slovo vyslovit a zda vůbec máme právo to udělat. Posuzovat, odsuzovat, obvinit jedním slovem toho druhého, aniž si to zaslouží. Jen proto, že my sami máme pocit ublížení a chceme si jen na tom druhém vybít svou zlost nebo frustraci.
Kulka… je nástroj působící zranění, smrt. Srovnání kulky a slova je možná přehnané, avšak někdy mají stejné účinky a jejich výsledky též. Slova dokáží ublížit. Jen si vzpomeňme na Nerudovu povídku o tom, kterak „Přivedla žebráka na mizinu“.
Je potřeba si uvědomit, že každý z nás ve svém životě slyšel tolik negativních slov, že každé z nich v nás zanechalo určitou stopu ve formě emoce. Bolesti, viny, zrady, strachu, nenávisti atd. Uvědomme si, že každé slovo, vyslovené v afektu, či vůbec se záměrem ublížit, je jako vystřelená kulka. Umí zanechat úplně stejné škody, někdy i pomyslné smrti. Zvažujte, jaký význam mají vámi vyřčená slova, s jakým záměrem je vyslovujete a zda je nutné je vůbec říci. Zda by někdy nebylo na místě významně mlčet a „nestřílet“.