Hádky provázejí každý vztah, a jak se říkalo už dávno, co se škádlívá, to se rádo mívá. Hádat se ale nemůžeme věčně (nebo můžeme, ale nezůstáváme u jednoho tématu). Nejprve si musíme uvědomit, že všechno zlé (tedy i hádka) je k něčemu dobré.
Každá hádka může mít dobrý konec a může dokonce ujasnit pravidla společného soužití. Pokud je velká, měli bychom sobě i partnerovi ponechat určitý čas, aby vychladly horké hlavy. Ne ale déle, než do druhého dne. Pokud se vyspíme, uvidíme některé skutečnosti jinak a v případě, že nám to nestačí, můžeme ještě uvolnit energii sportem. Máme-li pořád ještě na partnera vztek, stačí několikrát praštit do boxovacího pytle, vypotit se během nebo odreagovat v posilovně.
Slova „tak už se nezlob“ přijdou nakonec sama od sebe, takže v sobě nebudeme mít ani pocit křivdy. Hádky mají ale také svoje pravidla, která bychom neměli nikdy porušit. V první řadě bychom neměli po hádce utíkat z domu neznámo kam, protože bychom mohli skončit v náruči někoho úplně cizího, koho vůbec nemilujeme, jen nás nechá vypovídat z pocitových zmatků.
Nedoporučuje se ani vypnout naschvál mobil, protože nakonec můžeme být víc nervózní než naše polovička, která zůstala doma a v teple si popíjí kávu. Vystěhovat se do obýváku je sice výstražným gestem, ale uvědomte si, že budete stejně ráno peřiny tahat nazpátek a navíc vás budou celý den bolet záda, protože se nevyspíte.
Nic neřeší ani pláč, hysterický záchvat a unáhlená rozhodnutí. Jestliže vás napadne zavolat známým a příbuzným včetně všech maminek a tatínků, může se vám sice ulevit, ale druhý den vám bude trapně, až jim budete vysvětlovat, že jste stejně zase spolu a šíleně se milujete. Usmíření musí mít nejen zákony, ale i diplomacii.
A kde ji jinde hledat, než ve vzájemné lásce a ústupcích, které musí občas udělat každý z nás.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!