Přes různá prostředí či víry, ve kterých jste byli vychováni, si můžete svá přání splnit. V knize Jak proměnit myšlenky v zázraky stojí Lessingova velmi pravdivá věta: „Myšlenka vděčnosti vyslaná směrem k nebesům je tou nejdokonalejší modlitbou.“ Autorem je
Uvědomění si, že existuje něco mezi nebem a Zemí, přijde myšlenka na to, jak TO nazvat. Nakonec stejně dojdete k závěru, že je úplně jedno, jaké jméno té síle dáte. Jde totiž o obrovskou sílu, které věříte. A také o obrovskou víru v tuto sílu. Víru v něco, co nám pomáhá jít vpřed.
Ezoterika, práce s vlastní duší, vnitřním dítětem, ženou apod. nám otevírá další dveře a brány k různým poznáním. Bylo napsáno i mnoho literatury s touto tématikou. Zajímavým dílem je kniha Jak si správně přát od Perra Frankcha. Kniha vás dovede k myšlenkám, že splnit si svá přání lze. A začnete přemýšlet, jak to udělat. Nakonec se zřejmě zeptáte sama sebe: „Co dělám špatně?“ A přijdou i další otázky. Budou chodit různé myšlenky, a jak již víme, myšlenky jsou v našich životech to, co je tvoří. Pak můžete sáhnout po knize Kurta Tepperweina Jak proměnit myšlenky v zázraky. Slovo modlitba se může zdát mírně zprofanované, nicméně… zkusme se zamyslet nad tím, jak nás vlastně provází celý život.
Vysíláte přání, modlitbu. Možná jste to zkusili již v dětském věku: „Pane Bože… ať se mi to povede, ať nedostanu pětku, ať stihnu včas dojít domů….“ Vysílali jste svá přání s vírou, že vše dopadne dobře. Děti nepřemýšlejí, koho či co vzývají ve svých prosbách. Něco slyší a v pevné víře, že je všechno v pořádku dělají vše, aby to klaplo. Prostě vyšlou myšlenku, přání a víc se tím nezabývají. A jak je to, když jsme dospělí? Lidé věřící odříkávají Otčenáš nebo Zdrávas… Jak to, že říkají, že svatí a Bůh jejich modlitby neslyší? Rozum hlásí – vyšli přání. A ono… buď se nic nestane anebo se určitá věc podělá ještě víc. Nebo se podělá všechno. A dospělý člověk řekne: „Proč bych se modlil nebo si přál, když to nefunguje?“
Zapomněli jsme žít, radovat se, být laskaví. „TO“ nám ukazuje vše tak, jak o tom smýšlíme my sami. Lpíme na majetcích, moci. Ale ruku na srdce… k čemu to je, když jsme sami, nezdraví, chudí, vzteklí a sami nemáme respekt k ničemu a nikomu atd? V Bibli je psáno: „Žádej, bude ti dáno…“. Hledejme v sobě ten tichý kout a vyšleme modlitbu s přáním. Poznávejme sami sebe a najděme lásku sami k sobě a tím i ke všemu ostatnímu na světě. Buďme vděční za vše, co jsme dostali, co máme a co prožíváme. A mysleme na to, že když zvolíme správný způsob s vírou v „TO“ jak si správně přát, dokážeme změnit svůj život. Nikdo z nás si nedokáže představit, kde by „TO“ mělo být, ale všichni máme spojenou modlitbu s pohledem vzhůru.