Je polovina prosince. Zbývá jen několik málo dní do Vánoc, ale též nastane zimní slunovrat a ukončení kalendářního roku. Je to období, které je opředené různými tradičními zvyky, které lidé dodržují a které se každoročně opakují.
Rituály jsou důležitou součástí lidského života. Určité osobní rituály má i každý z nás a bývají velmi důležité z hlediska jakéhosi zformování dne. Dáte si ranní kávu, zastavíte se po cestě do práce pro ranní tisk, nebo každý čtvrtek navštívíte rodiče. Prostě to jsou takové malé jistoty všedních dnů, které nám dobijí naše lidské baterie.
22. prosince letošního roku nastane zimní slunovrat a toto datum je určeno postavením planet. Od dávnověku byl slunovrat oslavován všemi národy na světě. Vzhledem k dlouhé tmavé části dne a počasí, nebylo možné dělat téměř nic mimo domov. Byl to čas odpočinku. Společným znakem konce roku byla oslava bohů Slunce. Jak by také ne, když se od tohoto data začal den prodlužovat a tak si bohové Slunce zasloužili své oslavy, aby se k lidem zase vrátilo teplo a světlo. Avšak tyto oslavy nic neměly do činění s Vánocemi, byly to oslavy pohanské. Každý národ měl své bohy, své zvyklosti a rituály doprovázející svátek, který dostal tolik krásných jmen.
Slované pohanské oslavy nahradili asi v 10. století křesťanskými Vánocemi. Některé pohanské rituály se převzaly a jsou dosud součástí těch náboženských. Co však všechny mají společné je to, že jsou vyjádřením lidské sounáležitosti a nových začátků.
Zastavme se u některých z nich a podívejme se, jaký mají či měly význam. Původně se nezdobil stromeček tak, jak ho známe dnes, ale zdobilo se vánoční polínko. To bylo spáleno o příštích oslavách slunovratu v posvátném ohni. Polínko dnes na štědrovečerních stolech nahradil moučník v podobě rolády. První zmínka o vánočních stromech v takové podobě, jak je známe dnes, pochází asi z 16. století. Původ mají v Německu a rozšířily se po celém světě.
Vánoce se vyznačují i barvami, které nesou svou symboliku. Zelená je barvou naděje a života v podobě stromku a