V Buchlovických lesích jsme viděli přízrak, který měl podobu rytíře. Byly dvě hodiny po půlnoci, když sem jel se třemi kamarády z pracovního pobytu v zahraničí. Projížděli jsme zalesněnými kopci hradu Buchlova, byl sníh a deset stupňů pod nulou. Byla to jasná noc, napadaný čerstvý sníh a úžasná viditelnost. Já seděl na zadním sedadle.
Když jsme sjížděli zatáčku, uviděl jsem ho. Přicházel ze stráně k cestě. Zůstal stát na krajnici vozovky, jednu nohu opřel o nahrnutý sníh. Pak se znenadání objevil vedle našeho auta. Zabořil svůj meč do sněhu a pozoroval nás. Pokračovali jsme ale dál, protože jsme si mysleli, že se na hradě točí nějaký film.
Půl roku poté se stalo to, že náš spolujezdec zemřel. Já jsem jen horko těžko přežil těžký úraz a třetí spolujezdec zemřel nedávno. Udělali jsme snad něco, co jsme neměli? V horách u Buchlova prý žil před čtyřmi sty lety krvelačný černý rytíř, který vraždil mladé ženy a za trest musí bloudit po lesích. Kdyby mi někdo předtím řekl, že něco takového existuje, nevěřil bych. Možná jsem dostal nechtěnou možnost dostat se za hranice svého bytí a prohlédnout.