Pokud budete pátrat, původ masopustu najdete až v antickém Římě. Římané oslavovali božstva, která měla cokoliv společného obdobím jara a plodností. Ústřední postavou těchto oslav je Bakchus (jde o přejatého boha z řecké mytologie jménem Dionýsos), který je bohem vína a radovánek.
Zřejmě odvěké oslavy konce zimy a příchodu jara již v předkřesťanské době daly podnět k tomu, aby byl masopust velmi úzce spojen i s liturgickými svátky. Začíná svátkem Tří králů a je ukončen dnem před Popeleční středou. Tento den je pohyblivý, protože je závislý na čase Velikonoc. Velikonoce se totiž každý rok odpočítají a tak se pak stanoví i konec Masopustu. Jakmile skončí čas radovánek, můžeme se těšit, že za sedm týdnů oslavíme svátky jara.
Období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou bývalo velmi veselé. Konaly se taneční zábavy, svatby a také zabijačky. Samozřejmě svou roli sehrálo i počasí chladného ročního období, ve kterém se maso lépe skladovalo a vydrželo dobře zachováno a poskytovalo tak hojnost na slavnostních stolech. Klid před zahájením jarních prací a trvající období odpočinku umožňovalo konání takovýchto událostí. Pokud si dáte práci a nahlédnete do historických matrik nebo knih sňatků, zjistíte, že v tomto období se konalo nejvíce svateb. Vepřové hody a hodování vůbec mělo zajistit, aby lidé nabrali sílu před obdobím, které se nazývá postním. Čtyřicet dní se nemůže jíst maso, mléčné výrobky či vejce a jídlo se podává pouze jednou denně.
Začínáme! O Tučném čtvrtku se podává knedlo, zelo a vepřo. Nemělo chybět na žádném stole. A k němu dostatečné množství piva. Nepočítalo se množství půllitrů či korbelů, které byly hodujícími vyprázdněny. Následuje Masopustní neděle. V tento den se pečou masopustní koblihy či boží milosti. Muzikanti obcházejí všechna stavení a jejich úkolem je pozvat obyvatelé obce na večerní tancovačku. A kdo by si ji nechal ujít? Všichni „do gala“ a hurá do hospody! Tam se jí masopustní pečivo, pije se pivo a podrážky tanečních bot obrušují taneční parket. O Masopustním pondělku se tančí dál a na nějakou tu zlatku se nehledí. To byl důvod toho, že muzika hrála téměř bez přestávek. V pondělí však byly na parketech k vidění většinou oddané páry, jelikož se jednalo o bály tzv. „mužovské“. Svobodní lidé mohli pouze pasivně přihlížet.
Úterý je den, kdy všechny tyto radovánky, hody, požívání masa a alkoholu končí. Konec masopustu symbolizuje průvod masek. Doprovází jej muzika a zastávku mají u každého stavení. Rozdává se výslužka v podobě masa, vajec, koblih, ale také peněz nebo obilí. Nakonec se „pohřbí basa“ a troubení ponocného přesně o půlnoci zahajuje postní čas.