Loď Beatrich přistála v osmnáctém století u malého ostrova, který byl v tu dobu zalidněn domorodci, kteří si říkali „divocí lidé“. Když po dvaceti dnech loď odplouvala, chybělo sedm námořníků, kteří se zde rozhodli zůstat. Přijali veškeré zvyky těchto obyvatel a zplodili s místními ženami potomky, kteří se vyznačovali nadpřirozenými schopnostmi. Každý měl pouze jedno dítě – dceru, a tu si dokonale hýčkal.
Když mladé dámy dosáhly plnoletosti, přistála u břehů ostrova loď Beatrich znovu, tentokrát s jinou posádkou. V tu dobu se všech sedm mladých žen rozhodlo, že opustí ostrov a odplují s posádkou do světa, ze kterého pocházeli jejich otcové. Usadily se ve Francii a jejich schopnosti rozeznávat byliny a vidět do budoucnosti byly tak rozsáhlé, že byly velmi vyhledávané. Jejich zázračné umění ale leželo v žaludku mnoha lidem. Závistivci zapálili ve městě několik domů a svedli to na ženy z ostrova. Ty byly prohlášeny za čarodějnice a odvedeny do šatlavy.
Proces s nimi se konal na jihu Francie a vatra stála blízko moře. Když kat zažehl oheň, ani jedna z nich neuronila slzu. Prý byly jejich duše natolik divoké, že stačily opustit tělo ještě předtím, než se jich zmocnily plameny. Druhý den bylo v písku vedle popraviště obrovskými písmeny napsáno slovo Beatrich. Bylo vyryto tak hluboko, že se dalo rozeznat ještě rok po této události. A přesně do roka zemřeli za záhadných okolností všichni, kteří kdysi tak bojovně zapalovali požáry.