Slovo čarodějnice zná snad každý. Jakub I., král skotský, vládl Anglii pevnou rukou. Co na tom, že jako homosexuál a psychopat měl roztodivné choutky, které mu ostatní museli tolerovat? Král je král a čarodějnice zůstane čarodějnicí.
Ale ta rozkoš při týrání nařknutých žen… Ve Skotsku se zase mučilo žízní. K tomu se drobátko přibrzdil spánek, aby to bylo dokonalejší. Čarodějnicím byl připjat okolo obličeje kruh se čtyřmi hroty vnikajícími do úst.
V případě polospánku je kat bodal dlouhými jehlami. Hledání ďáblových znamení mělo také něco do sebe. Ještě, že tu dnes máme salony krásy a nové objevy v medicíně. Za pár stovek vás mateřského znaménka zbaví i začínající chirurg.
Zajímavé je zjištění, že si čarodějnice vkládaly pometla mezi nohy a masturbovaly s nimi. Co měly ale chudinky dělat, když vibrátor v té době vynalezen nebyl a chlapi válčili? Sabat je vlastně taková divočejší sexualita, na kterou jsou dnes kluby. Abychom ale došli k tomu, proč té paní ze sousedství říkají čarodějnice. Umí prý vařit nápoje lásky.
Dnes sice muže svede každá žena, tahle má ale trochu jiný styl. Bludný kořen, stehýnko z ropuchy, a podobné pitominky. Takové umění by se mohlo i vyučovat. Vždyť ona vlastně nikomu neškodí, pouze pomáhá lidem najít k sobě lásku a porozumění. Strach mít ale nemusí, protože trest smrti u nás neexistuje a tak může dostat jen pár let za otravu omamnými jedy. Ona totiž taková ropucha moc jedlá nebude. I kdyby ale do toho lektvaru namíchala obyčejný heřmánek, tak ta láska za to stojí. Najít ji je totiž pro lidská srdce hodně těžké…