Říkali mu Rick a jeho přátelé ho znali jako dobrého parťáka při nočních toulkách. Přicházel vždycky až v době, kdy se město zahalilo do hluboké tmy a odcházel až k ránu.
,,Ricku, co vlastně děláš ve dne?“ optala se Stella, které Rick padl do oka.
,,Spím, ty hloupá,“ odpověděl jí se smíchem Rick a vyzval Stellu k tanci.
,,Ty nepracuješ?“ položila mu Stella další zvídavou otázku, kterou už ale pohltila hudba. Když se vraceli ke stolku, sedla si Stella hned vedle něho.
,,Kde vlastně bydlíš?“ - nedalo jí to.
,,Opravdu bys to chtěla vědět?“ zvážněl Rick a ostatní od stolu k němu tázavě pohlédli.
,,Má pravdu, Ricku,“ přidal se Patrik. ,,My vlastně o tobě vůbec nic nevíme.“
,,Dobrá,“ pokýval hlavou Rick. ,,Dnes už je pozdě, ale zítra vás ke mně pozvu. Kdo se nebojí, ať na mě počká o půlnoci u hřbitova. Souhlasíte?“
,,Proč u hřbitova?“ zabrumlal Patrik. ,,Je to kus cesty a navíc je tam tma.“
,,Já přijdu,“ zašeptala Stella Rickovi do ucha a potichu, aby to ostatní neslyšeli, dodala, ať už nikoho nezve. Rick přikývl a rozloučil se. Ostatní pomalu dopíjeli a ťukali si na čelo.
,,Jako kamarád je príma,“ obrátil se Patrick na ostatní. ,,S tím hřbitovem to ale přehnal. Copak si myslí, že nás bude strašit duchy?“
,,Proč?“ zeptali se ostatní. ,,Třeba je fanatik do satanismu.“
,,Nechte Ricka být,“ obhajovala ho Stella. ,,Rick náhodou ještě nikdy žádnou legraci nezkazil.“
Kamarádům nezbylo než přikývnout a Stella odešla spokojeně domů. Druhý den odcházela až pozdě večer. Zastavila se ještě v klubu, ale nikdo ze známých tam nebyl. Koupila si na cestu láhev minerálky a vydala se ke hřbitovu. Už z dálky viděla kříž, který byl té noci majestátnější, než kdykoli ve dne. Rick seděl na hřbitovní zdi a díval se před sebe.
,,Co je s tebou, Ricku?“ divila se Stella, když se celá zadýchaná doploužila až k němu.
,,Podívej,“ ukázal Rick hlavou k nebi. ,,Dneska je úplněk.“
,,Chceš mě vystrašit?“ optala se Stella, ale i ona pohledem zavadila o kouli na obloze. ,,Já jsem přišla za tebou, Ricku. Už dlouho jsem si přála, abychom někde byli jen my dva.“
Rick k ní seskočil a vzal ji za ruku. Vedl ji ke hřbitovním vratům, které hrůzně zavrzaly.
,,Snad nechceš jít ke hrobům?“ polekala se Stella. ,,Kluci měli pravdu, když říkali, že jsi cvok.“
,,Chtěla jsi přeci vědět, kde bydlím,“ odpověděl s klidem Rick. ,,Většina upírů bydlí na hřbitově.“
,,Přestaň si už dělat srandu,“ poprosila ho Stella. ,,Pojď odsud, Ricku. Kousek za hřbitovem je les, který je mi daleko milejší.“
Rick přikývl a nechal se Stellou odvést až k němu. Milování s ním bylo tak vyčerpávající, že mu Stella na chvíli usnula v objetí. Mech hladil jejich těla a vůně jehličí příjemně uspávala.
,,Vzbuď se přece,“ šťouchl do ní Rick, když už skoro začalo svítat. ,,Musíš jít domů, ať o tebe nemají strach.“
Stelle se moc nechtělo, ale poslechla. Rick jí ještě doprovodil k silnici a slíbil, že se večer sejdou znovu. Toho rána měla Stella Ricka plnou hlavu. Jako v mátohách se osprchovala a potom se podívala do zrcadla. Nemohla uvěřit tomu, že se v něm skoro nevidí. Jediné, co bylo vidět dobře, byly dvě červené tečky na jejím krku.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke