Jejich úkolem bylo „z něčeho“ buď vyrobit zlato nebo elixír života pro císaře pána, který chtěl zůstat mlád a být bohatý. A dokud se alchymisté činili, měli zaručený určitý životní standard.
Prosím, seznamte se s nejznámějšími postavami, které byly pýchou jeho dvora v rámci neobyčejných nadání a schopností, které bychom mohly řadit mezi nadpřirozené.
V příběhu císařově a pekařově se setkáváme se jménem Edward Kelley. Tento muž původně vstoupil do služeb jednoho z Rudolfových služebníků. Ale o něm až později. Kelley se zalíbil císaři Rudolfovi údajně svým uměním komunikovat s anděly. Avšak zřejmě tím nejlepším kouskem, který císaře přesvědčil přijmout Kelleyho do svých služeb, byla ukázka přeměny jakéhokoliv kovu ve zlato. Měl prý to na svědomí tajuplný prášek. Již ve své domovské Anglii to byla zřejmě známá firma, která neprávem užívala univerzitních titulů, čachrovala s písemnostmi v kanceláři, kde pracoval a díky tomu přišel o uši. Ale nápomocný mu byl jeho zjev – vysoký, štíhlý, dlouhé vlasy (zakrývající potupu) udělal své. Učení v lékárně mu zaručilo postavení mezi alchymisty. Jeho život byla jedna velká anabáze a jak se říká „velká sláva – polní tráva“, tak i jeho popularita u dvora začala pohasínat. Po střídavých pobytech ve vězeních, na útěku a stálou možnosti provádění svých pokusů, zemřel vlastní rukou ve svých pouhých 42 letech. Důvodem snad byla jeho těžká zranění, která by mu byla na překážku žít plnohodnotný život.
Jeho „šéfem“ se stal John Dee. Tento angličan byl pokládán ve své době za největšího vzdělance. Přirovnáván byl k Faustovi, který svou duši upsal ďáblu. Avšak i přes to, že odmítal tyto praktiky, často býval nařčen z takových praktik. Po příchodu na Rudolfův dvůr a audienci byl z jakéhosi neznámého důvodu nařčen z čarodějnictví a to ho donutilo k útěku do Polska. Po čase se přesto vrací do Čech, ale vstupuje do služeb Viléma z Rožmberka. Ten se od Deeho nechává zasvětit do různých alchymistických praktik a zvěsti o jeho umění se tak velmi rychle šíří kraji. Až se o nich doslechne Rudolf. Ten se s Deem usmíří a přijímá ho mezi své alchymisty. Díky němu známe velmi zajímavý artefakt. Je jím černé zrcadlo z leštěného obsidiánu. To prý umožňuje vidět myšlenky druhých, neznámé končiny, skrytá místa a lidské záměry. Nicméně po čase přijde nové obvinění z čarodějnictví a John Dee prchá. Vrací se zpět do Anglie, kde se stává rektorem vysokoškolské koleje.
Vyrobit počasí nabídl císaři Rudolfovi Cornelius Drebbel. Traduje se o něm, že měl podobné nápady jako da Vinci. To se mu sice podle dostupných informací nepodaří, ale musíme uznat, že díky němu máme jiné vychytávky – termostat, dnes tolik využívanou klimatizace a teploměr prý také vymyslel on. Avšak tím nejzajímavějším vynálezem byla řiditelná ponorka. Na 17. století je to docela síla, že? Avšak některým se zdají tyto vynálezy nadpozemské až ďábelské. Kdepak se Cornelius inspiroval?
Mezi alchymisty byl i jeden šikovný polský badatel. Jeho jméno je Michal Sendivoj. Ten však údajně ke své slávě přišel malou lstí. Jeho pokusy o výrobu zlata byly neúspěšné, ale dostalo se mu zpráv o německém kolegovi Alexandru Setonovi. Ten však byl vězněn na příkaz saského říšského knížete Kristiána II., jenž hodlá ze Setona dostat způsob výroby zlata mučením. Michal na nic nečeká a pomůže Setonovi uprchnout. Za odměnu dostává prášek, jenž ho může zbavit všech nemocí, ale to není to, o co Sendivoj stojí. A tak se mu nástrojem získání informací stane Setonova manželka. Ta po manželově smrti získala veškeré zápisy v listinné podobě dědictvím a Michal Sendivoj tuto ženu pojal za manželku. Za zajímavost stojí, že Setonovi zápisy byly inspirací pro Isaaca Newtona a to, že ze Sendivoje se postupem času stává velice bohatý muž. Prý byl tak bohatý, že si od něho půjčoval i slavný rod Habsburků. Rudolf prý se nikdy ukázky přeměny olova na zlato nedočkal, je možné že byl Sendivojem v omyl uváděn?
Nyní se dostáváme k významnému českému členu alchymistického sboru. Je jím Tadeáš Hájek z Hájku. Čím se vyznamenal? Vypadá to, že se mu přikládá zásluha na prodloužení života nemocného císaře. Údajně od svých 40 let byl císař nemocný. A to nejen fyzicky, ale i psychicky. Když už tři dny leží císař v horečkách, nechává povolat právě Tadeáše. Zde bychom se měli zmínit, že tento člověk měl vzdělání přírodovědné, lékařské, ale i alchymista. Po požití jakéhosi lektvaru horečka klesá a během tří dnů se opět ujímá císařského úřadu. Tadeáš Hájek je jmenován ředitelem alchymistů a zároveň je pověřen výrobou elixíru života. Prý se tak stalo. Součástí je 77 bylin s alkoholem (složení známo není), avšak císař přesto umírá. Ať tak či onak, tento zázrak prý císaři Rudolfovi II. prodloužil život. A to o rovných 20 let.
Na Tadeášovo místo nastupuje německý lékař Michael Maier. Když ho císař k sobě povolal, byl již uznávaným lékařem po celé Evropě. Kromě péče o císaře se věnuje pokusům, které ho mají přivést k léku na všechny nemoci. Pražský dvůr tento lékař opouští raději ještě dříve, než císař zemře. Nadále své služby nabízí v evropských zemích. Avšak zanechal pozdějším generacím zajímavé dílo. Je možné, že jsou v něm zašifrovány veškeré informace z jeho bádání, výzkumů a pokusů? Je možné, že tato kniha skrývá kódovanou zprávu o léku na všechny nemoci? Kdo ví…