„Modli se za mne!” – prosíme naše milé před nějakými velkými zkouškami, či utrpením, anebo v nepočetných případech totéž slíbíme jiným. Víme ale ve skutečnosti, v čem se skrývá síla modlitby?

V souvislosti s pyramidami se snad každému vybaví nejdříve gízské stavby. Podobná stavební díla však najdeme i v Jižní Americe, Asii, v jiných zemích Afriky (např. v Etiopii), ba dokonce i v Evropě …

Člověk se bojí zániku od té doby, kdy se mu probudilo vědomí, z tohoto důvodu se lidstvo zabývá již odedávna s otázkou konce světa. Letos, v roce 2012 dostala tato otázka obzvlášť velký význam, jelikož poslední den slavného mayského kalendáře nastane 21. prosince 2012.  

Ti, kdo prožili zážitek z blízkosti smrti, nadále všeobecně prožívají svůj život se zcela proměněnou duší. Stanou se trpělivějšími, vyrovnanějšími. Nebojí se již natolik smrti, často jsou statečnější a stanou se spíše podnikavějšími, než byli před tím. Proč je tomu ale tak? Co mohli prožít na druhé straně?  

V našem seriálu si vybíráme mezi těmi symboly, které doprovázely historii lidstva až po dnešní dobu. Význam těchto symbolů se přetvářel, formoval spolu se životem rozmanitých národů a kultur. Nyní prozkoumáme symbol vejce, přesněji Kosmického vejce.

Podle jasnovidců má duše po smrti 48 hodin na to, aby opustila tento svět. Má-li duše štěstí, podaří se jí to, častokrát se však stává, že cesta z tohoto světa je plná překážek.  

Komunikovat s anděly je podle většiny lidí dětinská věc, ba dokonce přímo směšná záležitost. Mnozí by se nikdy „nesnížili” k tomu, aby neviditelné bytosti žádali o pomoc nebo aby jim za pomoc poděkovali. Navzdory tomu se mohou tyto bytosti stát i našimi životním zachránci.

Pokud věříme, že vše stvořil bůh, lze z toho vyvozovat i to, že od něho pocházejí i věci zlé. Ale kdo a co jsou vlastně ty temné moci?

Člověk se smrti bojí od té doby, co si uvědomil, že existuje. Jsme to my, jediné bytosti na Zemi, které přesně vědí, že jednou zemřou. Z naší lidské existence však vyvěrá i to, že protestujeme, bráníme se proti promíjivosti: nejsme schopni přijat, že poté, co tělo zestárne, ztratí své použití, i přijde vniveč i naše duše.