Jsou to vzpomínky na minulý život? Je to genetická informace, kterou nám do vínku předali naši předkové? Každopádně se nám to děje a vždy vyvolá výrazný pocit údivu.
Mám zkušenost, která byla součástí mé samoléčby skrze vlastní vnitřní moudrost, kterou oplývá každý z nás. Naše tělo, díky mnoha zajímavým mechanismům, které možná dosud ani nebyly prozkoumány, bychom mohli přirovnat k jakémusi počítačovému harddisku. Četla jsem v jednom příspěvku, že lidská DNA se tak chová. A lidská buňka má obrovskou schopnost si pamatovat. Nejen současný život každého z nás, ale existují ještě jiné „paměti“ na úrovních, které nedokážeme najít, natož rozluštit, co je v té paměti uloženo.
Jak to tedy vypadá, když se obrátíme na svou vnitřní moudrost? Je to velmi náročné, protože nastupuje strach z neznáma. Bojíme se nahlédnout do svého nitra. Proto se často starají o život druhých, vykonávají zbytečné činnosti, stále se za něčím ženou, dokud je nezastaví nemoc, nehoda, ztráta zaměstnání nebo nějaká jiná brzda. Když se odhodláme „navštívit“ svou vnitřní moudrost, troufám si říci, že se jedná o návštěvu buněčné úrovně. Najdeme si emoční bloky. Vypustíme své ego, svůj mozek a rozum! Naše „duše“ ví naprosto přesně, co nám ubližuje na všech úrovních našeho bytí a vede nitě všech emocí přesně tam, kde nás to nejvíc bolí a dokáže vše zahojit a uzdravit, a to upřednostní. A tak si neplánujte, který problém potřebujete řešit.
Naše tělo si pamatuje vlastní prožitky, prožitky minulých životů, prožitky svých předků, ale i národa, kterému se říká kolektivní vědomí. Kolektivní vědomí bylo zkoumáno i vědecky a bylo prokázáno, že existuje. (Poznámka pro nevěřící Tomáše ☺) V našich buňkách se ukládají všechny tyto vzpomínky a k nim se pak přiřazují všechny modely a vzory chování a jednání ze stran našich rodičů, prarodičů, pak k nim přibudou předškolní zařízení, škola, učitelé, kamarádi… a tak se to nabaluje
a nabaluje… A každý nám říká, co bychom měli, neměli, co ti druzí… Jééééžiš! A jakpak mám žít svůj vlastní život???
Máte-li potřebu a touhu se svým životem něco udělat proto, abyste žili svůj vlastní život, dělejte. Jestli nevíte co, požádejte si o svého průvodce. A pokud si o něj požádáte „správně“, určitě vám přijde do cesty a vy si uklidíte nejen ve svém nitru, ale i ve svém životě.