Zákon duality. Dvě protichůdné síly v dokonalé harmonii.
Notoricky známý symbol složený ze dvou částí jež jsou součástí energie čchi. Jsou to energie, které jedna bez druhé nemohou fungovat, jsou odlišné, ale sobě rovné. Nemohou být od sebe odděleny, spolupracují. V případě, že jedna část bude potlačována nebo zanikne, dochází ke zhroucení. Značí protiklady, které jsou potřebné v přírodě, u lidí, ve vesmíru… Nevylučují se, všechno má svůj opak, ale ne absolutní. Jednoduše řečeno Jin a Jang značí rovnováhu. Každý Jin má v sobě kousek Jangu a naopak. Jsou v opozici, ale tvoří jednotku a doplňují se. Je to jako den a noc, vítězství a prohra - tyto stavy jsou v neustálém pohybu, jako vlna - jedna část je aktivní a druhá pasivní a naopak, v nikdy nekončícím cyklu - jedna strana slábne a druhá zesiluje a pořád dokola.
Hora Jin a síla Jang - jedna část leží ve stínu, je tmavá, chladná a vlhká, ta patří jin. Druhá část je slunečná, horká suchá a světlá a patří jangu. Pokud jste člověk, který je zimomřivý, má nízký tlak, toužící po teple, energeticky jste posunuti na jin stranu, proto potřebujete suché a zahřívající potraviny, které dodají jang energii. V opačném případě uspěchaného člověka, který má převahu jangové energie a potřebuje dodat jin energii z ochlazujících a vlhkých potravin. V lidském těle i mysli najdeme obě tyto síly, které se snaží o rovnováhu. To se ale některým z nás moc nelíbí, a proto jednu energii jednoduše potlačujeme, upozaďujeme, zapomínáme na ni. Pokládáme ji totiž za slabou. Čím déle pěstujeme nerovnováhu, tím dříve přijde nemoc. Máme v sobě mužský i ženský element bez ohledu na to, jakého jsme pohlaví. Využijme obou elementů, sjednoťme je, přijměme je, pochopme a staňme se jednotou. Pak přichází nirvána.
Když se zamyslíme nad situací, která momentálně trápí celý svět, jednoduše vidíme, jak rovnováha byla narušena. Dlouhou dobu jsme ignorovali prosby přírody, prosby ostatních a prosby své vlastní - nejspíš podvědomě. Nemohu si stěžovat na špatnou situaci když mám střechu nad hlavou, teplé jídlo i dvakrát denně, mám se kde umýt a kam složit hlavu. Mám kolem sebe lidi, kteří mne podporují a milují. A proto jsem vděčná, proto se raduji z maličkostí, a proto nepropadám panice. Moc dobře si uvědomuji, že ne každý má takové bohatství jako já, které se ani za mák nevyrovná penězům nebo majetku. Ale i to člověk musí vybudovat, musí pracovat. Práce na sobě je tím nejtěžším a nejsložitějším životním úkolem. Tahle situace odkryje mnoho. Odhalí tváře a charaktery, sejme léta nošené masky a ukáže sílu i slabost, jedince i společnosti. Přeji vám zdraví a klid v duši.