Svého času proběhly, ač velmi okrajově, příspěvky lékařů, kteří se svých postů vzdali. Podle jejich vlastních slov se již nemohli ztotožnit se způsoby léčení pacientů a věnují se tzv. celostnímu léčení. A evidentně to lze. Jedním z témat jsou nosní mandle u dětí.
Každý orgán v lidském těle má svůj úkol. Nosní mandle jsou součástí lymfatického systému, a proto zřejmě není radno jejich existenci a funkci podceňovat. Již jejich umístění v nosohltanu vypovídá o tom, že jejich funkcí je „lapat“ infekce, které by se mohly do těla dostat. Díky tomu, že mandle jsou „členy“ lymfatického okruhu, umí se s infekcemi vypořádat díky produkci bílých krvinek a zamezit tak vstupu infekce dál do organismu. Je tedy logické, že v případě napadení infekcí, mandle začne pracovat na obraně organismu a její objem se zvětší. Její zvětšení se musí tím pádem projevit, a tím často bývá problematické dýchání, chrápání. Díky těsnému sousedství Eustachovy trubice může docházet k poruchám sluchu atd. A vyšetření na oddělení ORL prokáže, že nosní mandle je zvětšená a lékař ve většině případů navrhne její odstranění. Odstranění nosní mandle však otevírá cestu všem infektům do lidského těla. Takže se sice odstraní jeden „problém“, ale přijdou další. A možná i závažnější. Nicméně zde vyvstává otázka, a to velmi zásadní. Řeší někdo příčinu toho, že nosní mandle se zvětší natolik, že musí být odstraněna? Podívejme se na psychosomatické příčiny.
Mandle dosahují největších rozměrů v předškolním a školním věku a postupně se zmenšují. Z toho plyne, že problémy spojené s mandlemi postihují pouze děti. Jak je tedy možné, že dítko je neustále „na hromadě“ a nemocné, kdy konečný verdikt lékaře zní: „odstranit nosní mandle“. Malé děti jsou nesmírně citlivé a vnímají vše, co se kolem nich děje. Ale nedejte se zmást! I když to vypadá, že neposlouchá, naprosto přesně ví, o čem se v jeho okolí hovoří.
Navíc to někdy vypadá, že děti mají senzory, které jim již dopředu hlásí, že něco v okruhu jejich nejbližší, je něco v nepořádku. Dokáže vycítit, že mezi rodiči něco neklape přesto, že se zatím nic neodehrálo. Nicméně dítě si zablokuje emoce, aby se vyhnulo utrpení. Navíc není ochotno s kýmkoli o problému hovořit. Jedním z důvodů je, že má strach, že nebude správně pochopeno. Dítě, které opakovaně trpí respiračními chorobami, se často cítí jako nechtěné. Také si může dávat za vinu situaci, která se v nejbližším okolí utvořila a nelíbí se mu.
Pokud vaše je vaše dítě často nemocné, zamyslete se nad tím, co se odehrává ve vaší domácnosti, jaký je vztah matky a otce dítěte. Podpořte vaše dítě a řekněte mu, že i když ho někdy nechápete, neznamená to, že ho nemáte rádi. Ujišťujte vaše dítě, že si zaslouží vaši lásku bez podmínek. A vaše dítě bude zase zdravé.