Poprvé jsem se s tímto fenoménem setkala asi v roce 1994. Nechápala jsem, jak to funguje, ale když jsem byla v nepohodě např. s bolestí hlavy, pomohlo to. Myslela jsem, že jsou to nějaké čáry a že to umí jenom někdo. A vůbec mi nepřišla myšlenka na to, že když mě něco bolí, tak si přiložím ruku a stisknu nebo tu část těla obejmu do dlaně a chvíli podržím.
Přiznejte si sami, všichni máme zkušenost s kladívkem a jeho ránou po prstech. Když se něco takového stalo, upustili jste kladívko a bolavý prst jste objali druhou rukou. Bolest buď ustoupila, nebo úplně přestala. Ale to už si většina z nás nepamatuje. Prostě je to gesto, které jsme udělali automaticky. Ale jak to tedy s těma rukama funguje?
Když jsem později sama používala své ruce na uvolnění svalů a zahnání bolesti, nacházela centra problémů a některých onemocnění u druhých lidí, tak se mě ptali, jak to dělám, neuměla jsem jim to vysvětlit. Ale nikomu to nevadilo. Důležité bylo, že to funguje. Toužila jsem tomu přijít na kloub, ale nedařilo se mi to.
Jednoho dne u mne přistála kniha. Vyklubal se z ní dárek a já jsem za ni vděčná. Zjistila jsem, že to je právě ten zdroj informací, o které jsem tolik stála. Jak to tak bývá, když k nám má něco přijít, přijde to. Jde totiž o tradiční havajský způsob léčení nazývaný „kahi“ – léčba rukama. V knize je skvěle popsána nejen technika, ale i fungování a několik způsobů využití. A přesto stále druhému neumím tento „zázrak“ vysvětlit.
Později jsem se setkala s další, obdobnou metodou, která využívá prstů na ruce. Jde o japonský způsob léčení, kdy za předpokladu, že každý prst má souvislost s určitým orgánem a určitou emocí, jeho objetí za pomoci hlubokého dýchání nám může odpomoci od konkrétních potíží. Nakonec řízené dýchání je součástí mnoha léčebných či uzdravujících metod.
Lidé mají neustále potřebu vše chápat, všemu porozumět. Chtějí pochopit princip fungování všeho, nač si nesáhnou, tomu nevěří. Jak úsměvné. Některé jevy bereme naprosto automaticky a vůbec se nad nimi nepozastavujeme. To, že slunce ráno vyjde a večer zapadne, to bereme jako něco naprosto samozřejmého. Že se světlo střídá s tmou, že když večer uléháme, tak se ráno vzbudíme, že zima střídá léto. A je tomu tak proto, že to někdo nazval. Co kdybychom s takovou samozřejmostí věřili tomu, že si dokážeme odpomoci od nemocí či zdravotních problémů?
Vyzkoušejte si každý na sobě kouzelnou moc svých rukou, když přijde nějaká bolest. Začněte s maličkostmi a uvidíte sami, že postupem času si už třeba nevezmete prášek na bolest nebo se některými věcmi vůbec nebudete zabývat, protože budete vědět, co dělat. Využívejte potenciál svého těla a samozřejmě své duše, jejich nekonečného umění sebeuzdravování a renovace.