Vracím se k tématu, které je ještě stále aktuální a možná tou inspirací pro jiné bude dnes. Používáte výraz „rozklíčovat“? Takže… máte ke všemu klíč?

Svá těla můžeme podporovat a léčit mnohými metodami. Jednou z nich může být je právě léčení barvami.

Kolik žen má takový den? A v týdnu je takových pět. Poznáváte ten svůj? Dokážete najít na takovém dni pozitiva? Máte práci, kde se po vás nechtějí přesčasy? Děláte svou práci s láskou? Život by byl o mnoho snazší, že? Co byste chtěli jinak?

Za posledních několik let se zvýšil zájem o různé paranormální jevy, ale také se zvýšil nejen počet, ale i zážitky lidí s duchy či entitami z jiných světů. Entity jsou vyvolány nebo tu s námi víceméně bez upozornění žijí a ukazují se jen těm nejvíce citlivým nebo těm, kteří by to mohli považovat za trest? Nebo je to jen manipulace?

Vznik tarotu není přesně historicky podchycen, ale má se obecně za to, že vznikl ve starém Egyptě. Tato verze byla přijata přes to, že tarot obsahuje širokou škálu symbolů, z nichž některé pocházejí i z Asie. Skládá se z velké a malé arkány, přičemž každá z nich má svůj důvod vzniku a za pozornost stojí i samotné slovo TAROT se svými významy – kolo, zákon.

V určitých cyklech postavení planet otevírá témata, která jsou pro nás těžká, nepříjemná a my je zasouváme někam, kde bychom chtěli, aby se ztratila. Vězte, že konfrontace s nimi přichází vždy v pravý čas. Tehdy, kdy jsme připraveni a jsme schopni je vyřešit.

Po dlouhá desetiletí jsou jména statisticky sledována a každé z nich má své favority. Písnička Holky z naší školky v podání Stanislava Hložka a Petra Kotvalda krásně dokreslují změny, v tomto případě dívčích jmen.

Pak jsem zjistila, že jej lze nalézt po celém světě. Těží se v Kanadě a Britské Kolumbii, kde se stal symbolickým ozdobným kamenem, nicméně nejvzácnější kousky se našly v Barmě. Za velmi vzácný a důležitý byl považován v Číně. Tam z něj byly vyráběny nejen šperky nejvyšší moci, ale také poháry. Díky přičítané léčivé moci z těchto pohárů pili mocní čínských dynastií.

V úvodu uvedený citát, který jsem si přečetla na sociální síti, mi korespondoval se zážitky z poslední doby. A z toho mi vyplynulo, že kdybychom čekali na jistoty a bezpečí, tak bychom mohli nakonec konstatovat, že jsme prožili život v čekárně. Nebo snad ano? Myslím, že to nikdo nechce. Život se má přece žít a prožívat!