Určitě každý z nás zažil ten pocit, kdy jsme nespokojení, přetížení nebo nevyspalí a přichází nemoc, aby nám dala znamení. Jak rozklíčovat zprávy, které nám posílá tělo a duše?

Jednou jsem zaslechla tajemný příběh. Kdybych neměla bohaté zkušenosti, které mi už nejednou ukázaly, že existují věci mezi nebem a zemí, nevěřila bych. Vždyť co je hmatatelné, se nám jeví jako reálné. Jenže pak mi něco došlo. Existuje láska? Ano. Nemůžeme se jí sice dotknout, ale je tu s námi. A jak je to s vírou a s tím, co nás přesahuje? O tom budu vyprávět v dnešním příběhu.

Dnes již věřím, že máme na světě jakýsi úkol všichni. A tím úkolem je, abychom žili na Zemi v lásce a štěstí. Jak toho dosáhnout je mi však zatím trochu záhadou, protože se lidé honí za penězi, slávou a mocí. A těch mocných, bohatých a zajištěných je na světě stále velmi málo.

Zažila jsem několikrát tzv. energetické upíry. Nebo takové ty zkoušeče. Ale aniž bych tušila jak, celkem dobře se mi je dařilo rozeznávat a posléze jsem se naučila se jim i bránit. Avšak nedávno jsem vyslechla neplánovaně jeden rozhovor, kdy jsem se cítila jako u sledování napínavého filmu.

V časech mých studií mne zaujal filozof, jenž je považován za jednoho z předních a nejvýznamnějších filozofů Evropy Immanuel Kant. Byl představitelem osvícenské filozofie, jeho učení mělo velmi silný vliv nejen na filozofy 19. století. Věnoval se především nauce o lidském poznání a etice. Avšak morálka a estetika mu také nebyla cizí.

Co se týká silvestrovských zvyků, tradic a rituálů, většina z nich se vztahuje až k Juliánskému kalendáři. A to asi proto, že před ním vypadal kalendář jinak a nebylo v něm na poslední den v roce uvedeno jméno Silvestr.

Přesto, že výraz „astrální cestování“ má již své místo mezi popsanými jevy, stále jsou to jen informace obecně zpochybňované. Jenomže se není čemu divit.

A někdy v životě přijde chvíle, kdy se člověk zastaví, sedne si a zvedne stavidlo myšlenek, které si nikdy nepřipustil. „Kdo jsem? Kam směřuji? Proč jsem na světě? Je život, který žiji, ten správný?“

U nás v rodině zní vánoční písně a koledy od momentu, kdy se zadělá první těsto na cukroví. Nějaký ten týden také určitě znějí v nákupních centrech, rádiích, slyšíme je z tlampačů na náměstích či návsích českých měst a obcí. Děti je zpívají v rámci předvánočních akcí.