Příběh temnoty se týká každého z nás. Ať chceme nebo nechceme, všichni v sobě neseme oba póly – prospěšný i škodlivý, dobro a zlo, světlo i temnotu. Jak se s nimi vyrovnat?
Na sociálních sítích, ale často i v běžném reálném životě narážíme na to, že se lidé tváří šťastně, i když nejsou. Každý z nás se více či méně přetvařuje před svými partnery, manželkami, šéfy, kolegy, přáteli a známými. Do jaké míry je přetvářka ještě únosná, a jak můžeme s našimi skrytými stíny pracovat?
Temný stín
Každá mince má obě strany, a tak i naše lidská povaha a vůbec celý svět stojí na dvou pólech, které jsou ku prospěchu jen když je dokážeme spojit v jeden celek. Když totiž převažuje jen temný zlý stín a my si toho navíc nejsme vědomí, vychází charakter jako zlý a nepřející, nebo dokonce sobě i okolí škodící. Když naopak temnotu v sobě potlačujeme až příliš a tváříme se andělsky a neustále pozitivně, stín nás stejně jednou doběhne, a někdy o to silněji. Zkrátka a dobře, ani jeden pól by neměl být v extrému, a vždy je potřeba dosáhnout rovnováhy, zkrátka se „vyrovnat“ se sebou sama.
Světlo a temnota
Příliš oslnivé a dlouho zářící světlo je občas potřeba vyrovnat hlubokou temnotou a naopak. Příliš dlouhou tmu je třeba ozářit dobrým světlem. Když poznáte zlého člověka, je potřeba v něm podpořit jeho světlou a příjemnou stránku, stejně jako neustále dobrý člověk by se neměl bát poznat i svá temnější zákoutí, aby se nevyčerpal. Není se za co stydět, oba póly jsou součástí celé přírody a bytí. Zrod a destrukce, den a noc…
Uvědomění a rovnováha
Co je nejdůležitější? Nebát se být vědomý. Uvědomovat si, proč a jak se v dané chvíli chováme, ale zase ne příliš mnoho, abychom nerozebírali každou minutu svého života. Důležité je reagovat na vlastní pocity a potřeby, ale i reakce blízkých a zkoušet se sebou pracovat, tak aby tma i světlo byly v souladu. Umět se omluvit, když něco pokazíme, zkusit to napravit, být schopen poprosit a být vděčný za to, co dostáváme. Pokud jsme příliš dávající, pak si dovolme někdy myslet na sebe, odpočinout si od lidí a dát si pevné hranice toho, abychom se nevyčerpali. Není to zase tak složité, a tak vám držíme palce na cestě k nalezení rovnováhy.