Když jsou děti malé, rodiče je učí zodpovědnosti přes hračky. „Jsou tvoje, musíš se o ně starat.“ Později se přidává oblečení, známky ve škole, elektronické přístroje jako je telefon, tablet či počítač. A následují vztahy. „Jsi zodpovědný/á za to, jak se tvůj protějšek cítí.“