Spousta lidí, přestože se počítají za
dospělé, nežijí tak, jak dospělí žít mají. Někteří z nich jsou nuceni žít „otrocky” připoutáni k jiným, ale jsou i takoví lidé, kteří závislost
přijímají dobrovolně nebo si jí snad ani vůbec nevšímají. Nebeské bytosti si
však přejí, aby se naše osobnost plně rozvinula a požádáme-li je o to,
poskytnou nám k tomu potřebnou pomoc.
Čas od času nikomu nezaškodí podrobit se samovyšetření, samozpytování. Zeptat
se sami sebe, žijeme-li svůj vlastní život? Zda jsme svobodní nebo se
přespříliš vážeme k někomu nebo k něčemu? Závislost nemusí být bezpodmínečně
pouto k nějaké osobě, někdo je otrokem své práce nebo sportu, hazardních her
nebo čehokoliv jiného. Závislými se stáváme tehdy, působí-li na nás někdo nebo
něco tak intenzivně, že ovlivňuje vývoj našeho života, ale nás sami zatlačuje
do pozadí.
Jestliže jste se poznali v této charakteristice, víte, že žijete v
závislosti, promyslete si, co byste mohli proti tomu udělat! Možná, že si
myslíte, že nic, vždyť to celé nevychází z vás. A vy sami se cítíte příliš
slabými, bezbrannými k tomu, abyste učinili rozhodný krk nebo právě naopak: ten,
kdo vás drží v závislosti je příliš slabý, abyste ho mohli nechat samotného.
Nemyslete si, že to tak musí zůstat! Bůh stvořil všechny lidi jako svobodné,
každému dal jako dar svobodnou vůli a očekává od nás (i od Vás!), že v zájmu
vlastního rozvoje budeme přinášet samostatná rozhodnutí. Dobrovolně se podrobit
utlačování, brát na sebe podřízenou roli je nejen chyba, ale i hřích, vždyť
ten, kdo takto činí, se nesnaží naplnit boží plány. O pomoc k činům však klidně
můžeme požádat. Cítíme-li se sami slabými, zavolejme na pomoc anděly nebo
bohyni samostatnosti!
Bohyně antického světa nejsou pouze pohádkovými postavami z dávných časů v
učebnicích dějepisu. Věříme-li v ně, budou nás chránit jako andělé, naplní nás
silou, moudrostí, pomohou nám překonat obtížné situace. V otázce
samostatnost-závislost je účelné na pomo