V tibetských kulturách nazývají osvojitele lidského a kosmického dobra bojovníkem. Je to bojovník, který v protikladu s agresí propaguje mír a jde po cestě vedoucí k sebepoznání. Život je válkou, kterou musíme den co den vyhrát. To je podstatou prastaré tibetské tradice Sambhala.
Pojem bojovník může uvádět v omyl, protože v protikladu s bitvami a násilím je hlasatelem klidu a lásky. Svatý bojovník – ten který hledá pravdu – nemůže být na své cestě osamocen. Podle tradice Sambhala potřebuje bojovník učitele, který mu pomáhá se vyznat na kostrbaté cestě vedoucí ke zrození bojovníka.
První povinností bojovníka je učinit svět lepším. Podle základů tradice Sambhala existuje prastará (lidská) moudrost, která je schopna pomáhat světu. Nalezení a dosažení dobra vyžaduje čistou duši a vědomí, které jsou schopny se podívat pravdě do očí. Pojmenování „bojovník” tedy znamená odhodlanost a statečnost (původně pochází z tibetského výrazu dpa’-bo, který znamená „být statečným”).
Důležitějším požadavkem vztahujícím se na stav bojovníka je, abychom se dokázali zřeknout všeho, co stojí v cestě požadovaného cíle, totiž dosažení moudrosti. Naproti asketismu se zde nemusíme zbavit veškerého pozemského majetku, ale musíme poznat, která je ta zátěž navíc, která nám zabraňuje v naší cestě a vždy se musíme snažit najít zlatou střední cestu.
Ponechejme si jen to, co právě potřebujeme (vztahuje se to stejně na potravu, peníze a materiální statky). Naučme se přijímat a buďme laskaví, buďme stateční a vždy rozhodní! Naše svědomí nesmí zakolísat ani na minutu! Musíme znát své místo na světě, musíme znát své kořeny a i to, kam patříme. Krátce: musíme mít rádi sami sebe a i své lidské společníky!
Prvořadou úlohou bojovníka je tedy to, aby znal sama sebe a svůj život a vytvořil harmonii jak ve své duši, tak ve své domácnosti. V opačném případě by jen zvyšoval zmatek a chaos světa. Bojovník musí umět ovládat věci na daném místě. Láska a dobro si nevybírá podle místa a barvy pleti, případně podle víry. Dobro je všeobecné a světové, jeho dosažení je plno úskalí a slepých ulic. Téměř v každé kultuře o tom vypráví tisíce bájí, pověstí a lidových pohádek. Dobro pravidelně zvítězí, někdy ale získá převahu zlo a tmavé síly. Jsou to protiklady, které nelze rozdělit, které udržují svět v průběžném pohybu