Mám velmi ráda jaro a léto. Čas, když se příroda probouzí, vykvete do časů krásy a postupně vydává plody včetně těch, jejichž semínka a sazenice jsme sami předali zemi a pečovali o ně. A najednou to končí. Ještě stále trvající zeleň trávy již však doplňují úseky zorané, zryté…
Že se blíží podzim cítím už pár týdnů. Vše je najednou jiné. Asi na to mám nějaké tykadlo, které vycítí změnu ročního období. A mně se to líbí. Vnímám nástup takového vyrovnaného klidu, ticha. Zvláštní. Ale tenhle podzimní klid má něco do sebe. Když nastane, vždycky zjistím, že mám radost. Je to úsměvné, protože jsem vždy měla raději jaro a léto, tedy výhradně léto s plným sluncem, všech jeho vůní a barev a stále více mám v oblibě začínající podzim. Ten listopadový už mě tedy moc nebere, ale zase je fajn si uvařit čaj, vzít si deku a dobrou knížku nebo si pustit film.
Ten podzim je moc hezky. Ten začínající. Lidé na zahradách sbírají poslední úrodu, která je potřeba sklidit. A to i já. Jablíčka se červenají na lískách, modř švestek se mění na bílé pocukrované knedlíky a poslední maliny jsou sladké a šťavnaté. Ostružiny se svou ostřejší chutí dodají tolik potřebné vitamíny, které na zimu potřebujeme. Krásný čas.
Občas ale přijde chvilka smutku, když vidím, jak ze stromů padají listy a vzpomenu si na jejich holé větve. Bývá to smutný pohled. Ale pak si zase vzpomenu na ty úžasné barvy, kterými se kochám než listí opadá. A tak to mám téměř se vším. Když něco skončí, může něco nového začít. Každý moment v životě má svá negativa, ale pozitiva je vyváží. Je na tom světě krásně, že?
Letošní podzim začíná 22. září ve 21.21 hodin. Slunce vstoupí do znamení Vah a my si můžeme třeba udělat nějaký ten rituál, zapálit si oheň, máme-li kde, ale ideální bude nějaký ten úklid, meditace nebo můžeme projít se zapálenou bylinnou snítkou domem či bytem pro jeho očistu. A co si takhle vzít domů kousek podzimu? Nějakou tu dekoraci si dokážete udělat sami i z toho, co příroda dá.