I když většina
stanovení považuje Ji Čing (nebo Ji King) za jednu z nejstarších forem věštění,
lze na toto učení pohlížet spíše jako na poradenství v oblasti životního stylu –
samozřejmě i proto, že tyto dvě činnosti se v podstatě od sebe ne vždy ostře
odlišují.
Ji Čing – v
překladu do češtiny znamená Kniha změn – je jednou z pěti svatých knih
starověké Číny. Funkce vesmíru, univerza z ní můžeme dešifrovat právě tak, jako
z tao harmonický život a univerzálně chápané pravidla zralého „správného
myšlení”. Tajemství úspěchu této knihy se skrývá pravděpodobně v systému
jednoduchých a srozumitelných symbolů.
Původně byly v
knize používány pouze jednoduché trigramy (znaky složené ze tří linek), které
se po tisíciletí zpřesňovaly, zjemňovaly až na hexagramy (šest linek), aby
se
později systém znaků změnil až na
obrazy a umožnil lidem co nejlépe pochopit, jak univerzum funguje. V průběhu
výkladu znaky, obrazy a jejich společný popis vytvářejí ten
aktuálně charakteristický stav, který je
pro jedince a jeho okolí v daný moment platný.
Ve své
jednoduchosti, objektivně, samostatně uvádí výborné příklady, jak mohou být ve
vesmíru přítomné současně a přitom paralelně všechny světy, všechny stavy, to
znamená všechny formy naší existence. Navzdory tomu, že se to zdá na první
pohled snad těžce pochopitelné, po několikém přečtení, respektive během
praktického používání se nám před očima téměř sama od sebe vykrystalizuje
moudrost Ji Čing. Kniha se v rukou lidí, během praktického použití přetvořila z
mystické knihy věštění na určitý druh sbírky rad, na lexikon poradenství v
oblasti životního stylu.
Odpovědi, které
starověká čínská svatá kniha podává na otázky života a životního prostředí,
oslnily a překvapily i slavného psychologa Carla Gustava Junga, který poté
učinil hodně pro to, aby Kniha změn vstoupila i do povědomí lidí západní
civilizace.