K tomuto příspěvku jsem dostala inspiraci již již před časem. Jedna osoba, která je velmi šikovná, nápaditá, kreativní a její dílo je v hledáčku mnoha zájemců mi řekla: „Nejsem tak dobrá jako...“. Nenapíšu sem, o koho mělo jít. Zarazil mne hned začátek věty. To je téma k zamyšlení, že? Nakonec právě nyní je k němu ten správný čas! Blíží se čas bilancování a také plánování.
Každý z nás má naprosto jistě určité zkušenosti s tím, že chce něco změnit, něčeho dosáhnout, něco tvořit a začne. A najednou je o tu tvorbu zájem. Nejdřív velký, pak mírně slábne a pak je takový… Nebo je tu ještě jiná možnost... nabral/a jste dvacet kilo, prvních pět jde dolů celkem samo. Pak se sice proces hubnutí zpomalí, ale stále hmotnost ubývá. A najednou to přijde. Začnete o všem pochybovat a velmi dobře to umíte, že? Kde se to vzalo?
Proč si vůbec něco takového připouštíme? Proč nevěříme tomu, že dokážeme dvacet kilo nadváhy ze svého těla sundat? Proč nevěříme tomu, že naše dílo je natolik dobré, aby o něj byl zájem? Ale popořadě, ano?
Je to strach. Je to srovnávání se s druhými. Najednou se totiž objeví takový malý šťoura v naší hlavě, který vytvoří myšlenku. Co když to nedokážu? Co když to nepůjde? A člověk začne přemýšlet. Kde tedy vznikají ty katastrofické scénáře? Když jsme byli dětmi, věřili jsme, že dokážeme naprosto všechno. Kam zmizela ta sebedůvěra a důvěra? Tak já vám to tedy povím. Zmizela díky výchově, nezdravé soutěživosti mezi dětmi. Přece všichni nemůžeme umět to stejné a stejně kvalitně. Hledejme v sobě tu důvěru a sebedůvěru, máme je všichni v sobě ukryté. Naše vnitřní dítě nám je pomůže nalézt, abychom šli do každého projektu s důvěrou minimálně v to, že naše práce je originál. Protože tvoříme s láskou, nadšením a především pro své vlastní potěšení. Dva uplynulé roky jsou pro nás a především pro naše děti velmi složité. Odráží se strachy, nejistota, bezmoc a beznaděj.
Dalším omezení vzniká srovnávání se s někým druhým. To přece není třeba. Každý z nás přišel na tento svět s určitými vlohami a nadáními. A k tomu ještě přidejme, že každý z nás je svým osobitým originálem. Tudíž jakékoliv srovnávání vůbec není na místě. Jak by mohla být dvě díla stejná, když ti dva lidé, kteří je vytvořili, jsou každý jiný? Nikdy totiž nemohou být stejná, a to ničím. Bude-li se sto lidí dívat na jednu jedinou věc, kterou namalují, nenajdete nikdy dva obrazy stejné. Každý člověk ze stohlavého davu namaluje konkrétní věc naprosto jinak. A to proto, že má každý z nich jiný úhel pohledu, jinou techniku, jiné prostředky vyjádření.
Chcete-li čehokoliv dosáhnout, cokoliv dokázat, a podotýkám pouze sami pro sebe, pusťte se do toho! Věřte, že to dokážete. Především věřte sobě. Ať je to cokoliv, dělejte to s láskou, pro potěšení a dejte tomu svou duši. Potřebujete-li podporu, jděte si pro ni tam, kde víte, že ji opravdu dostanete. Pak je úspěch zaručený. A protože se blíží závěr roku, s klidem se ohlédněte za uplynulými dny. Pochvalte se za to, co se vám povedlo, z neúspěchů si vezměte ponaučení, ale především se radujte z toho, že každý den vám dává nové možnosti a šance, které by bylo škoda nevyužít. Souhlasíte?