Znáte tu legendu o svatém Kryštofu? Víte, jak se dostal k patronátu nad řidiči? A nejen nad nimi? Já ji taky neznala, tak jsem pro vás připravila malé čtení.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu tak pilná řidička. Před pěti lety, když jsem jakýmsi kouzlem přišla ke svému současnému automobilu, se staly některé trasy natolik pravidelnými, že nejen já, ale i mé auto je známe téměř zpaměti. A při jedné takové obvyklé a pravidelné cestě jsem obdržela právě zmíněnou plaketku. „Je to ochránce všech řidičů.“ Dala jsem si ji do peněženky a pak jsem na ani nijak nevzpomněla. I když jsem myslela dlouho na to, že se podívám do análů, jak se to s tím svatým Kryštofem má. A dnešek je tím dnem, i když jméno Kryštof, má svůj den 18. září. Čekat další rok asi není zcela nutné. Mám pravdu?
Život svatého Kryštofa se datově nedá vysledovat. Je považován za jednoho ze čtrnácti svatých pomocníků a uctívají ho nejen katolíci, ale také příslušníci pravoslavné církve. Bývá zobrazován nesouce malé dítě na svých ramenou a v ruce třímající hůl se zelenými ratolestmi a květy. Jak se k nim dostal si můžete přečíst v následujících příběhů, který je jedním z mnoha a nejznámější.
Byl na světě muž obrovité postavy, který hledal krále z největších, kterému chtěl sloužit. Jeho jméno bylo Reprobus. Když zjistil, že král, jemuž dosud sloužil, se obává ďábla, své služby začal odvádět jemu. Avšak netrvalo dlouho a dověděl se, že se ďábel obává znamení kříže. Řekl mu to jeden poutník, kterého potkal. Tentýž člověk mu vyprávěl o tom, znamení kříže je symbolem Ježíše Krista. A tak se náš Reprobus rozhodl sloužit Ježíši Kristovi. Když přemýšlel, kterak by to udělal, poutník mu poradil, že Ježíšovi poslouží nejlépe tak, že bude převážet lidi přes rozvodněnou řeku. A tak se stalo. Jednoho dne ho požádalo o převoz přes řeku dítě. Reprobus si ho vysadil na ramena a najednou cítil své břímě stále těžší. Když se dítěte zeptal, proč je tak těžké, dověděl se, že je Ježíš Kristu a spolu s ním nese na svých ramenou všechnu tíhu celého světa. Reprobus chtěl důkaz. Najednou se hůl, která mu byla oporou při jeho těžké práce obalila zelenými listy, vykvetly na ní květy, ze kterých byly později plody. Následně Ježíš Kristus obrovitého muže pokřtil a dal mu jméno Christophorus – Ten, kdo nosí Krista.
A tak se z Kryštofa stal ochráncem a patronem poutníků, řidičů, cestujících a horníků. Dává pozor na horské cesty a přimlouvá se za ty, kteří by mohli nenadále odejít z tohoto světa. Jméno Kryštof v různých jazykových podobách je volacím znakem leteckých záchranářů. I jejich patronem totiž je.
A protože vím, že bez peněženky nikdy do auta nesedám, vím, že malá plaketka s mužem nesoucím dítě na svých ramenou v jedné z kapsiček nadále zůstane.