Kraken je jméno, které zná téměř každý. Kdo to ale doopravdy byl? Obávaný vládce moří, nebo jen bájná nestvůra? Jde vlastně o obřího hlavonožce, který je schopný potápět celé lodi a koráby včetně posádky. Příbehy o něm kolují mezi námořníky už od pradávných dob. Často býval spatřen u pobřeží Norska a Islandu.
Norské moře leželo po mnoho staletí na okraji známého světa. Bylo proto obestřeno legendami. V moři se má zdržovat obří hlavonožec kraken. Ještě v jedné z encyklopedií z roku 1845 se píše o největší obludě, jež se vyskytuje v moři. Popis zní: „Obluda má průměr několika anglických mil, má rohy a může loď bez jakékoliv námahy stáhnout do mořských hlubin.“ Legenda má pravděpodobně původ v historickém díle z roku 1539, kde je popis krakena a strašlivého mořského hada, jakož i obřího víru. Kraken se lišil i od mořských hadů, jež jsou také součástí severské mytologie.
Od 18. století byl kraken zobrazován řadou způsobů, nejčastěji však jako obří příšera podobná chobotnici. V dřívějších popisech bylo však toto stvoření zobrazováno spíše jako krab a více než chobotnicím byl podobný velrybám. Některé z krakenových činů, mezi které patřilo probublávání z moře a náhlá vynoření nových ostrůvků, jsou připisovány podmořské sopečné aktivitě v okolí Islandu.
Kraken byl dokonce označován za nový živočišný druh, krakatici obrovskou. Tento obří živočich dosud patří mezi velké záhady našeho světa. V roce 2004 se japonským vědcům konečně podařilo pod vodou krakatici nalákat na návnadu a pořídit přes 500 snímků. Poté se krakatici podařilo uprchnout, k návnadě však zůstalo přichyceno její utržené 5,5 m dlouhé chapadlo. Stále nebylo zjištěno, jaké velikosti mohou krakatice v přírodě dorůst. Podle jizev vorvaňů se předpokládá, že mohou být rozhodně podstatně větší než kterýkoli z mrtvých exemplářů vyplavených mořem - odhady se pohybují mezi 10 a 18 m.
V mořích jsou ale také velké proudy, které mohou mít vliv na ztroskotání lodí. Množství vody podléhá silným sezónním změnám a v zimě může být dvakrát větší než v létě. Voda Severoatlantického proudu sebou nese velké množství tepla a je příčinou toho, že klima v severní Evropě je mnohem teplejší a přívětivější než ve stejných zeměpisných šířkách na celé planetě. V průlivu mezi Shetlandy a Faerskými ostrovy má voda teplotu 9,5 stupně Celsia, na cestě ke Špicberkům se ochladí na pět stupňů Celsia a svoji energii předá okolnímu prostředí.
Existuje i teorie, podle které byli krakeni šlechteni Templáři podle tajného kodexu zvaného Šifra mistra Leonarda. Krakeni prý tak byli hodnoceni pro svou fanatickou agresivitu a byli využívání pro likvidaci nepřátel. Pokud prý kraken ucítí krev, je k neudržení. Pak je schopen utrhnout člověku i hlavu. Existuje, vyhynul, nebo se schovává v bezpečném úkrytu v hlubinách moří před zvídavými pohledy? To je otázka, kterou se asi hned tak rozlousknout nikomu nepodaří.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!