Každý rok si kousek kořene křenu nastrouhám a zavařím, abych si v zimě mohla zpestřit jídelníček. A pokaždé to obrečím. Kousek samotného, kousek s jablíčky. Vždy ocením skvělou chuť a nyní si můžete něco o křenu přečíst.
Křen selský či český ženšen má velmi široké využití. Používá se jako pochutina – určitě si ho vybavíte, jak chutná s ovarem nebo pečeným buřtem, v omáčce a také se přidává ke sterilované zelenině. Mladé listy lze využít jako špenát nebo přísada do polévky. A to už je slušný kuchyňská potenciál. Jeho domovem je evropská část Ruska a mějte na paměti, že je to rostlina, která se může stát nežádoucím plevelem. Šíří se právě kořennými oddenky. Pokud ho budete chtít někde pěstovat, vyberte mu stinné a vlhčí místo a už nikdy nebudete mít nedostatek křenu. Avšak zase na druhou stranu už se ho nikdy nezbavíte, protože původní kořen křenu zasahuje poměrně hluboko.
A víte, že křen lze využít i v rámci kosmetické péče? Když smícháte šťávu z křenu s vodou, tak si v podstatě vyrobíte pleťovou vodu, která se používá k péči o znečištěnou nebo mastnou pleť. Každopádně je třeba mít na paměti, že křen jako takový a samozřejmě i šťáva z něho je velmi agresivní, tudíž s ním zacházíme vždy velmi opatrně.
Křen obsahuje flavonoidy, enzymy, ale i sacharidy a silice, vitamín C a máte-li paradontózu, čas od času kousek kořene rozkousejte. Pomáhá totiž paradontózu léčit.
Léčebné účinky lze využít při zánětlivých onemocněních – dýchací a močové cesty, pozitivně ovlivňuje trávení, střevní mikroflóru, ale také při rýmě a kašli, revmatických obtížích a bolestech v zádech ve formě obkladů z „placek“ s křenem. Sáhněte po křenu i pokud budete potřebovat upravit metabolismus nebo máte za sebou léčbu antibiotiky.
Při používání či požívání křenu bychom však měli být obezřetní. Někteří z nás mohou být trochu citlivější než jiní a v tom případě se mohou objevit na pokožce puchýře. „Léčení“ křenem by také mělo trvat ne příliš dlouho, je zde riziko naleptání žaludeční stěny, lidé s vředy na žaludku či dvanáctníku by si je mohli velmi podráždit a také je zde možnost negativně ovlivnit štítnou žlázu. Takže s křenem platí rčení, že se nic nemá přehánět a že někdy je méně více.