Nebudu vás tu teď prudit statistikami, hláškami, že alkohol škodí a tak podobně. To všichni víme, že jsme jako stát zařazeni na 4. místo ve spotřebě alkoholu na světě a že nám poškozuje vnitřní orgány, zabíjí buňky a tak různě. Zajímala mne trochu historie. Ale trocha osvěty se vejde.
Zaujala mne má vlastní myšlenka, kde se vlastně ten alkohol na světě vzal. Víte, že ho začala první vyrábět příroda? Ano, prostě kvasný proces zřejmě lidstvo jenom odkoukalo a od těch dob jej možná tak velmi pečlivě začalo vylepšovat. V přírodě kvasily plody a listy rostlin. Pamatujete si video, na kterém byla zachycena zvířata, která se scházela pod jakýmsi stromem, ze kterého spadalo ovoce a na zemi zkvasilo? Zvířátka byla prachsprostě opilá! Takže nejen lidé se cíleně opíjí! Je dokonce zdokumentováno, že takový slon dokáže předstírat onemocně jenom proto, aby dostal léky, které jsou rozpuštěné v alkoholu. Nejen sloni totiž ve své domovině, v Africe, vyhledávají strom, na kterém roste ovoce zvané marula. Pod vlivem alkoholu prý umí tančit na jedné noze.
Dle výzkumů můžeme dokonce najít i mezi zvířaty docela slušné pijany. Každopádně mezi ně patří krysy, ale požívat alkohol se prý také naučili velmi snadno pivovarští koně a papoušci se pod jeho vlivem chovají podobně jako lidé. Legrace, že? S kvašeným ovocem s 5% množstvím alkoholu si prý tykají lidoopi. Tak to by byla asi docela legrační podívaná. Které zvíře však alkoholu odolává, to je pes. Věřím, že i mezi nimi se najde výjimka, jelikož jsem na vlastní oči viděla psa pít pivo.
Doložené to není, zdroje o nejstarším alkoholu vyrobené člověkem nejsou, ale považuje se za něj kvašená datlová šťáva, která se datuje 8 000 let zpět. A pak už bychom se mohli bavit o pivu, vínu, objevení procesu destilace a následně výrobě různých dobrot, které nám přivádí tzv. opiční stavy. Díky tomu, že se můžeme pochlubit genem, který v našem těle dokáže s metabolizací alkoholu pomoci. Avšak vzpomínáte si na příběhy Indiánů, kterak se o nich hovořilo, že je zabíjela ohnivá voda? Indiánům totiž tento gen chybí. V jejich tělech nastala genetická chyba a i historicky u nich bylo prokázáno, že alkoholu opravdu neholdovali. Tedy ti severoameričtí. Ti, kteří obývali jižní část kontinentu, s těmi už to je trochu jinak.
A proč tenká hranice? Nyní se dostáváme k osvětové části tohoto příspěvku. Alkohol, jak víme, je silně návyková látka. Proto si dovolím jen krátce apelovat na všechny, kteří si s oblibou tu svou sklenku, půllitr či štamprličku dají, aby si uvědomovali, že ta hranice mezi tzv. trochou na kuráž, na chuť nebo na uklidnění a návykem až závislostí je velmi tenká.