Upír je stvoření zvláštního druhu. Nebudeme se bavit o lidech, kteří nám dnes a denně pijí krev, protože těch by byla pěkná řádka. Budeme se orientovat na zemřelého člověka, jehož proces rozkladu se neuskutečňuje. Mezinárodní název pro takového člena společnosti je nosferatu, ovšem černoši na Haiti ho ve své kreolštině nazývají chauché. V češtině lze nalézt adekvátní výraz morous. Je to název patřičný, protože už tím, že o někom přemýšlíme jako o morousovi, pije nám vlastně krev. Román Dracula od anglického spisovatele B. Stokera byl přeložen i do češtiny a ač se v něm objevují historické nesprávnosti, těší se velké oblibě.
Upír je ve spánku nehybný jako mrtvola, ale jeho oči jsou otevřené. Je-li upír dobře napojen lidskou krví, jsou jeho žíly naběhlé a tváře červené. Mladé a krásné vampýrky jsou všeho schopné, a protože se odvážní jinoši často nechávají kousat do hrdla a za několik týdnů se z nich stanou upíři, má taková chytrá upírka docela slušný rozsah výběru. Upír se vyznačuje také nápadnou bledostí a obrovskou tělesnou silou. Uši mají většinou zašpičatělé, ale vše jim vynahradí bělostný chrup, za který by se nemusel stydět žádný stomatolog. Samozřejmě ani nevrhá žádný stín a neodráží se v žádném zrcadle. Z tohoto poznatku lze vyvodit, že ženy upírky mají vlastně nešťastný život, protože nepodívat se do zrcadla je větší trest, než zahynout v pekelných mukách.
Upír také dovede vytvořit bouři a hromobití, což by v časech sucha mohl být výnosný obchod. Dovede se rozložit i na malé tělesné částečky a protáhnout se tak tou nejmenší možnou štěrbinou. Toto umění by rozhodně pomohlo zlodějíčkům všeho druhu a ušetřili by si tak hodiny práce různým montováním zámků. Kromě rakve může vampýr přenocovat i na hrobě sebevraha. Dovede číst myšlenky a svým obětem, kterým již odsál trochu té nejvzácnější tekutiny, může na dálku poroučet o čem mluvit a o čem mlčet. Za upíra se nejdříve považoval každý, kdo se objevil v noci na hřbitově. Ve Francii byl takto spraven ze světa poddůstojník Bertrand, který kvůli své nekrofilii vykopával mladé ženy. Pakliže provozuje někdo místo polibku sadistické sání, nemusí se také vždy jednat o upíra. Je to způsobeno pouze tím, že se takový jedinec doposud nenaučil líbat. Což ovšem jde ještě v průběhu života vypilovat.
Upír napadá nejen lidi, ale i zvířata. V oblibě má zejména krávy. Žádná kráva se ale ještě upírkou nestala, což svědčí o jejich velké odolnosti vůči tajemným silám. Pokud upír se zvýšeným sexuálním pudem nevydrží a vykoná styk se smrtelnou ženou, může taková nebožačka i porodit. V tomto případě se nebude jednat o zdravé miminko, ale o malého upírka. Nejčastějším receptem, jak se dospělého upíra zbavit, je do srdce zatlučený špičatý kůl. Po tomto počinu by měla jeho duše nalézt pokoje a takový jedinec se poté rozpadne v prach. Většinou se ale nic z toho nekoná, protože upír ve své pilnosti většinou vysaje celou početnou rodinu a tak je celé příbuzenstvo spokojeně při sobě. Buďme ale optimisté a věřme, že se jedná v případě upírů pouze o pověsti. I když takový Goethe, Byron či Baudelaire zpracovali tato témata tak, jako by upíři žili s námi.