Na jaře roku 1980 kempovala Linda s manželem a dcerou v australské divočině. Dceři byly v tu dobu dva měsíce a mladá rodina si užívala první společné dovolené. J
Jednoho dne se Linda vrátila do stanu a s hrůzou zjistila, že je dcera pryč. Policie případ vyšetřovala dva roky, po dítěti se ale slehla zem. Matka byla souzena za vraždu, nakonec ale nebyla pro nedostatek důkazů obviněna. Jeden z nejtajemnějších kriminálních případů světa by zůstal navždy neobjasněn, kdyby se v roce 2004 neobjevil svědek, který poskytl policii nové důkazy. Stal se jím Frank, skoro devadesátiletý stařec. Přiznal policii příběh, který ho i po letech zbavoval čistého svědomí.
„V roce 1980 jsem v australském národním parku lovil s kamarády králíky,“ vypravuje Frank. „Zničehonic se nám připletl do cesty hrozivě vyhlížející pes dingo. Nevím, kdo po něm tehdy vystřelil, ale zasáhla ho až druhá rána. Když jsme přišli k jeho tělu, čekal nás nepříjemný nález. To zvíře si neslo polo sežrané dítě, podle všeho holčičku. Vykopali jsme dítěti hrob a pohřbili ho. Od té doby jsem se australské divočině vyhýbal.“
Frank čekal, až jeho kamarádi zemřou, aby mohl promluvit. Tenkrát v parku nelegálně pytlačili a kvůli tomu se všem zavřela ústa. Linda byla po dlouhých letech očištěna. Kolik ale na světě žije svědků, kteří se bojí promluvit? Nakolik je v každém z nás čisté svědomí?