Občas nás matka příroda překvapí. Kroupy velikosti tenisových míčků, kulové blesky, jež jsou obestřeny nejedním tajemstvím. Co si ale myslet, když z nebe padají žáby? Žabky z nebe se objevily už několikrát.
Droboučké žáby, měřící jen několik málo milimetrů, se snesly z nebe na podzim roku 1987 v Anglii. Několik svědků popisovalo, že padaly hustě na zem. K překvapení všech byly během chvilky nezvyklou nadílkou posety kapoty aut, deštníky, chodníky i silnice. Vědci sice přišli s teoriemi, proč se tomu tak stalo, ale žádná z nich nebyla opřena o pevný základ.
Nejprve všechny překvapila nezvyklá barva žabiček. Skoro průsvitná, růžová stvořeníčka. Jediné, co se podařilo s jistotou prokázat, bylo, že jsou to zcela normální neškodné žabky. Druh se ale nikdy nepodařilo určit. Protože se v té době vyskytl na některých místech Anglie saharský písek, který sem zanesl vítr, začalo se uvažovat, že pocházejí z některé oázy. S jistotou to ale nikdo tvrdit nemohl. Aby totiž žabky absolvovaly tak dlouhou cestu vzduchem, je málo pravděpodobné.
Navíc jich bylo velké množství pohromadě, čili i větrný vír, který by se musel vytvořit, aby je všechny přenesl, by musel mít sílu menšího tornáda. Nic takového ale zjištěno nebylo. Záhada padajících malých žabek, které se objevily s odstupem času i na dalších místech nejen Anglie, tak zůstala dodnes nevyřešena.