Feng-shui je dnes mimořádnĕ moderní, patří témĕř ke společenským hovorovým tématům, proto je každý nucen zaujmout stanovisko: patří mezi obdivovatele, anebo nevĕřící. Tábor protivníků, který ho považuje za povĕru, za čáry-máry získavající peníze, je stejnĕ početný, jako tábor angažovaných.
Zde a nyní nemáme samozřejmĕ možnost se pustit do dlouhého filozofického vysvĕtlování, ale ať připomeneme jeden filozofický argument: tábor následníků feng-shui je proto tak veliký, neboť vĕří v to, že ta vĕc funguje. Navíc tady nemluvíme jen o víře, odborná literarura totiž přináší nepočetné příklady toho, jak jedno přemístĕní prostoru přineslo vážné zmĕny v životĕ jedinců.
Mentalita života, přicházející z dalekého východu je však bezpochybnĕ tĕžce pochopitelná pro
západní kulturu. Právĕ proto se skutečnĕ rozšířilo hodnĕ bludných představ a domnĕnek až povĕr ve vztahu k feng-shui . Rozeberme nĕkolik základních omylů, abychom posílili autoritu feng-shui, respektive, abychom se ucházeli o přízeň tĕch, kteří se s touto fascinující vĕdou seznamují teprve nyní.
1. Nejdůležitĕjší je, že feng-shui není poradcem architektury! Je faktem, že má podobný cíl:
vytvářet harmonii v prostoru kolem nás, ale principy jsou často protikladné pravidlům moderní architektury. Například nemůže pomoci ve výbĕru jednotlivého nábytku, anebo ve vytvoření kuchynĕ, ale zato podá rozhodný názor na umístĕní vodovodního bloku, anebo oken – a to ne z hlediska praktického, ale vezme do úvahy hlediska zákonů energií.
2. Jedna moderní domácnost se může postavit na principech feng-shui, ale feng-shui nikdy nesleduje módu! Zato přísnĕ sleduje umístĕní svĕtových stran, anebo průchod svĕtla, ale ne podle způsobu obvyklého v západní kultuře. Chtĕli bychom připomenout jen jeden příklad: podle feng-shui se nedoporučuje navrhovat obrovská okna a terasu smĕrem na jih, jihozápad, protože takto svĕtlo (které je tĕlem energie) jen prosviští bytem a zmizí na horizonu spolu se sluncem, místo aby zůstalo jako host a naplnilo n