V našem životním směřování je velmi nápomocná intuice. Jak rozeznat strach a nejisté myšlenky, které nás odvádí od správné cesty, a intuici, jež nás vede správně?
Známe to všichni. Vnitřní zmatek, chaos, obavy, nejistota nebo sebedestrukce. Vzpomínám na doby, kdy jsem nevěděla kudy kam, chyběla mi jistota směřování, nevěděla jsem, jak dál. Je to velmi nepříjemná zkušenost, a možná se v ní vy nebo někdo z vašich blízkých nacházíte. Jak pomoci sobě nebo druhým, abychom všichni společně rostli a prosperovali i v nejistých dobách? A jde to vůbec?
Vnitřní rovnováha
Jde to. Pomůže nám vnitřní práce s rovnováhou. Stabilita nám dodá jistotu a směr. Jak jich ale docílit? Učte se rozeznávat negativní myšlenky plné obav od silného vnitřního hlasu, který vám radí správně. Spojujte se sami se sebou – k tomu vám pomůže pobyt v přírodě, nebo procházka v okolí vašeho bydliště. Uzpůsobte vaše aktivity zdraví a tomu, co vám vaše tělo a duše dovolí.
Základní střelkou kompasu je příjemný pocit. Pokud naleznete cokoli zdravého, co vám přináší pocit spokojenosti, úlevy a alespoň minutového štěstí, jděte do toho. Dopřávejte si dobré výživné jídlo, dostatek nealkoholických nápojů, které vám chutnají, učte se najít cestu k pravidelnému dostatečnému spánku. Když jsme totiž vykolejeni nesprávnou životosprávou, rovnováha se hledá těžko. Zkuste něco udělat jinak, než jsou vaše zajeté koleje. Jděte na procházku jiným směrem, kupte si něco nového, co jste ještě nejedli, objevujte svět – ať už doopravdy cestováním, nebo váš malý svět v okolí – je to úplně jedno, a oboje pomáhá.
Intuice
Intuice nám napovídá, co je a není pro nás správné. Však znáte ty chvíle, kdy vám vnitřní tušení napovídá, že toto není muž nebo žena, se kterými byste měli navázat vztah. Přesto vás něco jiného nutí do toho jít, i když vlastně víte, že vám může takové pouto uškodit. Základem šťastného života je dopřát si luxus vědomí, že se nemusíte ničit. Nezasloužíte si ničit své zdraví a city, ať už jste v životě prožili nebo udělali cokoli. Však život si to umí zařídit po svém, boží mlýny melou, a každému z nás se vždy vrací jak to dobré, tak to méně příjemné, co jsme udělali. Nesuďme ani sami sebe, ani ostatní. Nechme soud na Životu – ať už nazveme vyšší přesah Bohem nebo Stvořitelem – však si s tím poradí a moudrosti má k tomu dosti. My obyčejní smrtelníci se jen můžeme učit podporovat zdraví, pocit spokojenosti, štěstí a lásky. Učit se naslouchat svému bytostnému já, které nás vede k naší nejlepší podstatě, a tu rozvíjí. Intuice nás vždy vede správně a chrání nás. Jak to poznáme? Tvoříme pak vlastní život, podle našich vlastních rozhodnutí. Cítíme se v něm dobře a těžkosti života vnímáme jako nutnou součást a zkoušky, kterými je prostě potřeba občas projít – o to více si pak vážíme každé minuty klidu, lásky a sebepéče, života bez bolesti a trápení. Ať se nám všem daří…