Někdy se stává, že spolupráce, která se teprve začala vyvíjet, může skončit dříve, než jste očekávali. Jak zvládnout odmítnutí nebo pocit selhání v pracovním procesu?
Znáte to nadšení, když začnete spolupracovat na novém projektu, v novém zaměstnání, a najednou vy nebo váš šéf zjistíte, že to není to, co jste si představovali? Lidsky jste si nesedli nebo se vás něco dotklo, případně vás neoslovil obsah dané práce? Jak se vyrovnat s odchodem zaměstnance nebo odmítnutím ze strany zaměstnavatele?
Přímá komunikace
Nejednou se stává, že se nepodaří komunikace mezi lidmi. Vlastně se jedná o základní problém, který jako had obvíjí všechny osoby ve všech vztazích. Bez upřímné a otevřené komunikace se nedá založit důvěra. Navíc, pokud jsou zapojené ještě lži a neprůhlednost, o to horší nastává situace. Jak tedy řešit dané potíže? Buďte transparentní, a to samé požadujte od druhé strany. Znamená to být přímí a pravdiví. Že to nejde, nebo je to nepříjemné? Občas ano, ale rozhodně ne více, než jsou pak nepříjemné konce a zklamání.
Nebojte se pravdy
Občas se stane, že se zaměstnance dotkne něco, co řekl šéf, nebo naopak, zaměstnavatel postrádá něco od podřízeného, ale konkrétně si navzájem nesdělí, o co se skutečně jedná. Pokud je dotčený zaměstnanec, může se stát, že si svůj pocit nese nějakou dobu, a nabaluje na to další pocity vzniklé z částečně nepříjemné práce, ze stresu, nebo z dalších souvislostí. Pak se snadno stane, že je frustrovaný, a nejraději by s prací „sekl“. Má to nějaké řešení? Ano. Pokud cítíte alespoň trochu důvěry, sdělte přímo nadřízenému, o co konkrétně se jedná. To samé by měl udělat váš šéf. Někdy totiž stačí si vše vyříkat, a můžete jet notně odlehčení dál. Když to neuděláte, zakládáte si na nespokojenost, což se pak odráží i na kvalitě práce.
Zklamání
Občas se stává, že cítíte zklamání z nejrůznějších lidských povah. Každý jsme nějaký, a každý si neseme své jizvy, bolesti, hezké i smutné zkušenosti. Neseme si naše touhy a přání, která velmi často nesouzní s realitou. Jak by svět byl krásný, kdybychom se nebáli naše pocity vyjádřit otevřeně, slušně, asertivně a srozumitelně. Jak by byl svět ještě krásnější, kdyby nás druhá strana pochopila a vyjádřila by to samé. Svět ideální není, realita bývá o mnoho jiná, a my se jen můžeme společně učit, jak být autentičtí a nebát se být v nejlepším slova smyslu upřímní. Tak do toho!