O Masopustu jsme už psali, ale opakování je matkou moudrosti. Rok se s rokem sešel, tak si opět připomeňme, že se právě nacházíme v masopustním období mezi Vánoci a postní dobou.
Začátek Masopustu, pokud myslíme delší období, a ne přímo třídenní masopustní svátek s oslavami, bývá pevný, a to na Tři Krále 6. ledna. Konec masopustního období v den Popeleční středy je ovšem pohyblivý, protože vychází z termínu Velikonoc. A z jakého důvodu slavíme svátky velikonoční pokaždé v trochu jinou dobu?
Jarní úplněk
Konec Masopustu a začátek Velikonoc bývá v rozmezí od poloviny února do začátku března. Proč je svátek pohyblivý? Jelikož vychází z pohanských předkřesťanských svátků, jeho termín závisí na datu prvního jarního úplňku po jarní rovnodennosti. Zároveň od data Velikonoc jsou odvozeny další svátky – Nanebevstoupení Páně, Letnice, Svátek Nejsvětější Trojice a Slavnosti Těla a Krve Páně, které se ovšem již slaví jen v rámci katolické církve, což už se dnes týká jen některých věřících lidí. Proč si ale tradice nepřipomenout? Jsou součástí naší kultury a mnozí z nás ještě pamatují vyprávění našich babiček, jak za jejich dětství slavívali slavnosti Božího Těla s košíčky plnými plátků růží.
Období od Tří Králů po Velikonoce
V letošním roce 2023 bude Velikonoční neděle 9. dubna. V křesťanských církvích se Velikonoce slaví první neděli po 14. nisanu, tedy po prvním jarním úplňku, který nastane po 21. březnu. Proto je termín svátků odvozen od lunárních fází Měsíce. Existují různé výpočty, podle toho, zda jde o katolickou nebo pravoslavnou církev. V našem případě nás zajímá katolický kalendář. Zdá se vám to složité? Vězte, že datum Velikonoc se dokonce může lišit až o jeden měsíc v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Záleží na tom, kolik dní po prvním jarním dnu (21. března) nastane první jarní úplněk, a kolikátý den potom připadne na neděli. Velikonoční neděle tedy může být 1. až 35. den po 21. březnu. To je ale jarní matematika! Každopádně se celé období od Tří Králů až po Velikonoce nazývá právě Masopustem.
Masopust
Masopust se slavíval a stále slaví ke konci zimy, s vítáním jara. Jde o období hodování mezi dvěma postními dobami, proto se slaví, tančí a součástí jsou zabijačky nebo svatby. Poslední tři dny, o masopustní neděli, která je letos 19. února, jsou nejbohatší a nejveselejší. Pořádají se karnevaly, průvody masek, rituály, scénky a zakončuje se taneční zábavou. Tak pojďme slavit a užít si zaslouženou hojnost!