Dnes si budeme vyprávět o Masopustu, který býval třídenní oslavou hojnosti mezi Vánoci a postní dobou. Je prospěšné připomínat si tradice a svátky, které jsou součástí naší kultury.
Slavnostní masopustní období trvá od svátku Tří králů do Popeleční středy. Dnes se ještě na některých místech slaví, ale často už jen v podobě průvodu masek. Připomeneme si tedy, jak kdysi tato sláva probíhala, a jak ji dnes můžeme obnovit – ať už v naší vesnici nebo městě, tak i v osobním životě.
Radost a hojnost
Svátek masopustní byl a je symbolem hojnosti, radosti a veselí. Je velmi dobré čerpat z tradic, protože si můžeme jejich poselství převzít do naší životní cesty. Je více než zdravé uvědomit si, že místo hudrování na těžkosti života – jakkoli je někdy oprávněné – můžeme oslavit to, co máme. Ano, život je obtížný, ale zároveň přináší spoustu pěkných věcí. Masopust nás může inspirovat k oslavě běžných dnů, jídla nebo setkání s lidmi. Je to ale běžné ve všech zemích? Představme si, kolik je na světě lidí, kteří ani nemají co jíst a kde spát. Co takhle toto naše „bohatství“ společně oslavit?
Jak se slavilo
V dřívějších dobách se slavilo jinak, než jsme dnes zvyklí. V současné době jde především o to co nejvíce se opít a utéct tak od životních výzev. Je jisté, že to tak občas bývalo i v dobách minulých, ale vztah s přírodou a jejími cykly lidem dávaly větší víru a ocenění toho, co měli – každý rok dobré úrody byl obrovskou hojností a obživou.
Masopust se slavil tak, že se vystrojil chutný oběd, po němž se radovalo a tančilo u muziky. Následoval průvod masek – oblíbenými maskami byl například medvěd, kozlík, kůň, kominík, nebo bába s nůší. Veselí končilo o půlnoci, kdy ponocný zatroubil na roh, a šlo se spát.
Masopustní období
Název svátku znamená „opustit maso“, tedy vejít do postní doby předvelikonoční. Termín Velikonoc, jak víme, je pohyblivý, a od nich se i masopustní dny odvíjejí. Velký pátek ale vždy připadá na pátek po prvním jarním úplňku. Odpočítáme si Popeleční středu, a máme termín masopustní radosti. Velký pátek letos proběhne 15. dubna 2022, v neděli je Boží hod a Velikonoční pondělí oslavíme 18. dubna.
Začátek Masopustu bývá na svátek Tří králů, což bylo 6. ledna. Masopustní neděle se letos slaví v neděli 27. února 2022, masopustní pondělí 28. února a masopustní úterý 1. března. Po třídenní oslavě pak přichází zmíněná Popeleční středa, kterou sláva končí.
Jarní plodnost
Již ve starověku se začátek nového roku shodoval s přírodními cykly a příchodem jara. Probíhaly dávné oslavy plodnosti, zemědělství a úrody. Součástí bývala i rituální očista. Zřejmě již v předkřesťanských slovanských obřadech můžeme zaznamenat masopustní zvyky a masky. Doložit tento svátek můžeme pak od 13. století, kdy se psávalo, že šlo o lidovou zábavu.
Dnes se slaví ve spojení se zabijačkou, tancem, maskami, nebo se pořádají svatby. Následuje půst před Velikonocemi, kdy lidé střídmě jí a zbavují se všeho, co již nepotřebují.
Očista
Z Masopustu si můžeme převzít jak symbol radosti, tak vděčnost za hojnost. Bohatství je ale dobré vnímat jinak, než jsme zvyklí nad ním přemýšlet. Nemusí to být hromada peněz, obrovská vila nebo společensky významná pozice. Bohatstvím je i „obyčejná“ voda, kterou bychom měli ctít a ochraňovat. Lesy, které potřebují naši péči. Zvířata, která nám slouží nebo nás na naší cestě doprovází. Potrava, kterou si pěstujeme nebo kupujeme. Vážíme si všech těchto neobyčejně obyčejných darů? Zbavme se nevděku a symbolicky se můžeme vydat k lesní studánce, opláchnout obličej a uvidět sami sebe a svět z jiného – zdravějšího – úhlu pohledu. Ať se nám to daří.