I když se to zdá docela logické a v určité fázi vztahu toužíme po společném bydlení, přece jen si musíme uvědomit, že nás budou provázet určitá úskalí. Nejvíce pocítí rozčarování lidé, kteří jsou zvyklí bydlet delší dobu sami, kteří se starají sami o sebe a jejich klid je pro ně nesmírně důležitý.
Místo idylické domácnosti může nastat „boj o přežití“, otázky kdo z koho přijdou už samy od sebe. Pokud si přistěhujeme partnera nebo partnerku domů, musíme počítat s tím, že přijdou i kufry, krámy, pro které nemáme místo ani pochopení.
Jeden z partnerů vám „zadusí“ kuchyň starými počítači, ve kterých se vrtal dlouho do noci a z vaší klícky bude v tu ránu skladiště starého harampádí. Další může být třeba muzikant a jeho reproduktory budou přesahovat vaše moderně stavěné skříně nejen výškou, ale i šířkou.
Další může být vášnivý rybář, takže vám místo koláčů budou vonět v kuchyni pochutiny pro kapry nasáklé chemikáliemi. A to už raději nemyslím na rybičky v akváriu. Naštěstí je může sežral rak, kterého neprozřetelně vpustíte mezi ně. A co takové dveře do koupelny?
Vaše výsostné území plné lektvarů bude někdo okupovat s vámi, nebo si ty kelímky a flakónky bude někdo dokonce půjčovat! On už vás neuvidí tak nádhernou, když si před ním budete holit nohy a barvit vlasy, jeho zase zaskočí čas, který dokážete strávit na tak malém prostoru.
Ještě jsou tu ale finance, společná kasa, společné rozhodování, společné nakupování, společné víkendy, všechno bude tak úžasně společné, až se vám z toho začne točit hlava.
Připravíte se i o rande, na které jste se tak těšili, které vám zvedalo adrenalin a mnohdy donutilo se sebou vůbec něco udělat. Připravíte se o pocit soukromí, občasného nicnedělání a lenošení. Stojí nám ta láska vůbec za to, pomyslíte si.
Pravdou ale je, že někdy ty staré počítače budete ráda oprašovat a někdy si dáte k večeři i rybu, takže všechno může být stejně prchavé a pomíjivé, jako všechny hříchy společného bydlení.