Mužský a ženský svět jsou jako dvě zcela jiné dimenze. Nikdy nemůžeme chtít, abychom si vzájemně rozuměli a byli jedním celkem, ve kterém je proudící harmonie.
Není to ale dáno tím, že bychom byli málo tolerantní nebo necitliví k tomu druhému, vše je utvářeno tzv. vyšším principem, naším mozkem. Díky němu vidí ženy i muži jinýma očima, mají jiné předpoklady i chování. Všimnout si toho můžeme už u malých dětí, kdy děvčátko louži obejde, kdežto vyšší princip chlapce zavelí do ní šlápnout.
V manželství nebo ve vztahu dochází také k jiným pohledům na dané situace. Žena je nevrlá, protože ji čeká kupa nevyžehleného prádla, neumyté nádobí a leštění oken. Muž si zatím pustí sportovní přenos a v klidu se oddává odpolednímu odpočinku. Žena v těchto chvílích vidí i drobeček úplně v rohu kuchyně, muž oslepne a nevidí nic. Opět to není o tom, že by vám nechtěl přispěchat na pomoc, je to o jeho vnímání světa a reality.
Pokud si řeknete (ovšem ne vyčítavě nebo v době důležitého sportovního klání), určitě se ujme alespoň přípravy večeře. A i když vás nikdo nepochválí (protože od vás to každý bere jako samozřejmost), muže pochvalte i za to, že namazal rohlíky máslem. Sebevědomí mu v tu chvíli stoupne natolik, že příště přidá ještě nakrájené rajče. Pokud chválit nebudete, bude váš muž nevrlý, nebude mít radost z vykonané práce (tu máte stejně jenom vy) a chytne ho na lep některá, která chválit bude.
Jako celek (tedy muž a žena) si musíte uvědomit, že každý z vás má jiné schopnosti a teprve tehdy, pokud je spojíte dohromady, dojde k určité spokojenosti. Muž má talent logického myšlení (proto používejte pouze věty holé) a zaujme ho jenom to, co využije ve svém vyšším principu. To, že si kolegyně koupila novou kabelku a kamarádka strávila úžasnou dovolenou, ho nezajímá, o těchto věcech se bavte zase se ženami.
A pokud váš muž mlčí, ani to neznamená, že by o vás neměl zájem. Myslet „na nic“ je pro muže prostě stejně přirozené, jako pro vás myslet na tisíc věcí najednou. I tak se ale máme většinou rádi a za oponu mužského nebo ženského světa nahlížíme tak často, jak moc chceme toho druhého poznat a porozumět duši, o které i přes velké vědecké objevy vůbec nic nevíme.