Nebezpečí krize hrozí každému vztahu. Většinou ale nepřijdou najednou, protože mají své zákonitosti. První krize přichází hned na počátku vztahu, protože se partneři ještě vzájemně důvěrně neznají.
Musíme si ale uvědomit, že počátek vztahu přichází pro každého v jinou dobu. Moje dcera se prohlásí za zadanou už po první hodině vzájemné komunikace s vyhlédnutým protějškem, můj strýc Alois se za zadaného neprohlásil ani tehdy, když se svou milenkou povil tři zdravé děti.
Počátek vztahu nepřichází ani s prvním sexem, protože doby, kdy žena přišla o poctivost o svatební noci, jsou už za námi. Řekněme tedy, že první krize přichází v době, kdy si dva zamilovaní lidé nemají o čem povídat. I když by se zdálo, že pro takové dvě hrdličky je nejdůležitější sex a hovor by mohl jít stranou, přesto je nutné určité sdělování (a tudíž i sdílení) informací.
Nenajdeme-li přetrženou nit k hovoru ani na dalších schůzkách, kdy se vzájemně poznáváme a nechceme-li po zbytek života mlčet jako ryby, je lepší vztah ukončit a jít hledat nějakého mluvícího a schopného člověka. Další krize nastává většinou na společné dovolené. Najednou si toho druhého více všímáme, jsme s ním nejen v noci, ale i ve dne. On chce projít skalní pobřeží, ona se vidí od rána do večera na pláži. On chce jít večer do baru, ona si chce číst knihu. Pokud se vzájemně nedomluvíme na kompromisu, vrátíme se z dovolené a můžeme rovnou nastoupit do ústavu pro psychicky narušené jedince.
Další krize přichází po roce, když vyprchá zamilovanost a vzteky rozšlapeme růžové brýle. V tu dobu už nám na partnerovi či partnerce vadí spousta věcí, jsme alergičtí na vlas v umyvadle či ponožky vedle postele. Vadí nám, že náš protějšek srká polévku, mlaská ze spaní a navíc chrápe. V tu dobu si buď uvědomíme, že má každý člověk něco pro a něco proti, nebo se úklonem rozloučíme a půjdeme hledat někoho, kdo nejí polévku a nespí.
Jsou-li dva lidé spolu, musejí jeden druhého nejen milovat, ale i tolerovat. Pokud to neudělají, budou se jejich krize odrážet na náladě a všem, co budou vykonávat. A víte, co mi řekl nedávno jeden kamarád do telefonu? „Když s tebou mluvím, jsi pořád veselá a v pohodě. Čím to je?“ Okamžitě si ale odpověděl: „Už vím, je to proto, že nemáš chlapa a žádné krize!“ Tak tedy nevím, ale připadá mi, že měl tentokrát pravdu.