Neexistuje snad člověk, který by alespoň trošku nežárlil. Obranou proti žárlivosti je posilování vlastní sebedůvěry.
Žárlivost připravuje ošklivé scény, bezesné noci, ale i tajné stíhací akce. Může být ale oprávněná. Zachovat chladnou tvář k nevěře je hezké, ale neúčinné. Je prospěšné rozumně si o všem promluvit a zaujmout nějaké stanovisko.
Kdo bezdůvodně žárlí, trpí často pocitem strachu z možné ztráty partnera. Vypěstovat důvěru nelze ze dne na den. Pocity, že je člověk podváděn, mohou pramenit z předešlého vztahu, ale i nestabilních vztahů v dětství. Když se nedůvěra stane chorobou, je nutná odborná pomoc.
Pozor na partnera, který bere žárlivost jako afrodiziakum. To může skončit naprostým krachem. Ještě horší je náhodný flirt, i to je porušení věrnosti. Dělá-li člověk ústupky, musí vědět proč. Láska potřebuje věrnost, ale také volnost. Lidské vztahy jsou nejen pevné, ale i křehké. A žárlivost? Ta je může dokonale zničit.