Se svou kamarádkou jsem se vypravila na dovolenou do jižních Čech. Bylo nám krásných osmnáct a tak jsme očekávaly, že nám bude ležet celý svět u nohou. Jaké bylo ale naše překvapení, když naše vysněná chatka stála na samotě u lesa.
Ubytovaly jsme se, převzaly klíče a šly jsme na průzkum. Vlastně ale ani nebylo co zkoumat, protože nejbližší obchod byl vzdálen několik kilometrů. V lese na nás vystrkovaly hlavy užaslé prašivky. Užaslé proto, že živáčka v tomto koutě asi dlouho neviděly, tím spíše ne nějakého pohledného kluka. Smutně jsme se vrátily zpátky a ze žalu otevřely láhev červeného vína z domácích zásob.
Večer se k nám vkrádal pomalými kroky a my ho prožily vyprávěním o svých prvních láskách. Televize v chatě nebyla, a tak jsme se rozhodly jít brzy spát. Povlíkly jsme lůžkoviny na obrovském letišti a otevřely všechna okna. Vypitá láhev vína nás rozněžnila natolik, že jsme spočinuly v objetí. Začaly jsme se lehce mazlit a dotýkat se svých těl. Po chvíli jsme odhodily zábrany a já se začala laskat s jejími drobnými ňadry. Kamarádka to nevydržela a začala se mi oddávat s celou svou dívčí přirozeností. Potom jsem polibky sjela až k jejímu plochému bříšku, kde jsem jazykem vyzkoušela několik piruet. Její vzdychání mě dodalo odvahy. Dělala jsem jí právě to, co by dělalo dobře mně. Dovedla jsem ji k tak silnému orgasmu, až se celá zadýchala a chvíli jí trvalo, než se dostala zpátky do reality. Poté si vzala ona do parády mne. Svými dlouhými vlasy mne šimrala po těle a potom se její rty přiblížily k mým. Dotkla se jich jako motýl a jen špičkou jazyku se dostávala hlouběji.
Byla jsem z toho polibku šílená, ale nechávala jsem iniciativu na její straně. Přitiskla svoje hedvábné tělo k tomu mému a já si vychutnávala její omamnou vůni. Potom mi prsty rozevřela můj poklad a těmi nejněžnějšími pohyby po něm začla jezdit. Nebylo to žádné rychlé vstupování, které jsem znala od mého partnera. Trvalo jí nekonečně dlouhé minuty, než změnila mazlení v dráždivost a vášeň. Byla jsem s ní natolik spojena, až jsem se jí nechtěla pustit ani po bouřlivém orgasmu, který mě zachvátil.
Usnuly jsme vedle sebe vyčerpané a štastné.
Ráno jsem se vzbudila první a šla postavit na kávu. Kamarádka vstala o něco později a přisedla si ke mně. Ani jedna jsme se nechtěla bavit o včerejším zážitku a trochu s ostychem jsme zaváděly řeč na jiná témata. Nakonec jsem to ale nevydržela a podívala jsem se kamarádce přímo do očí. Sklopila zrak a zašeptala, že něco podobného ještě nezažila. Potom se usmála a řekla, že ti ješitní kluci stejně nevědí, co žena potřebuje. Přitakala jsem a prohlásila, že v případě této potřeby si můžeme občas vyjít vstříc.
Opravdu tomu tak několi měsíců bylo. Po půl roce jsem se vdala. Můj manžel by mne nosil na rukou, ale marná sláva, něha mé kamarádky to nebyla. Nechtěla jsem mu být nevěrná. Dlouho jsem přemýšlela, zda se mazlení se ženou dá vůbec považovat za nevěru.
Po jednom nezdařeném milování, kdy jsem opět nedosáhla vyvrcholení, jsem si řekla dost. Hned ráno jsem zatelefonovala mojí kamarádce a pozvala ji, ať co nejdříve přijde. Ten den nemohla, ale ve čtvrtek už stála u dveří. Hned jsme si padly do náruče a pohltila nás nevýslovná něha. Nebyly jsme spolu od mé svatby, ale já jí v mých nenaplněnych nocích měla stále vedle sebe. Pustila jsem tlumenou hudbu a zapálila svíčky. Ani svatební noc nebyla tak sladká, jako tohle milování. Hrály jsme si se svými těly tak dlouho, až jsme úplně zapomněly na čas.
Když jsem opět po nějaké době otevřela oči, uviděla jsem stát ve dveřích mého manžela. Díval se na nás s velkým zájmem a viděla jsem na něm, že mu to vůbec není nepříjemné. Kamarádka se ulekla a zčervenala, ale potom vstala a přivinula se k němu s ženskou mazlivostí. Než jsme se nadáli, byli jsme na letišti všichni tři a smyslně jsme vzdychali. Můj manžel této situace náležitě využil a začal se nesmírně snažit. Nakonec jsme usnuli vyčerpáním.
Žádné výčitky se nekonaly. Naopak, když za mnou přijde kamarádka na návštěvu, vracívá se můj manžel z práce domů o trochu dříve. A protože už tuto jeho slabost znám, nechávám mu od ložnice pootevřené dveře, i když klíče k poznání máme u sebe všichni tři.