Říká se, že každý má trochu žárlit, jinak by toho druhého neměl rád. Jak ale definovat „trochu žárlit“?
Asi tak, abychom tou žárlivostí nenarušovali soukromí toho druhého a nedrtili jsme ho nesmyslnými dotazy „Kam jdeš, kdy přijdeš, kde jsi byl.“ Pokud někdo nevěrný být chce, nepomohou nám ani výslechy, ani každodenní prohlídka ošacení a mobilního telefonu. Jednoduše proto, že to udělá při sebemenší příležitosti.
Žárlí-li někdo přespříliš, značí to velmi nízkou sebedůvěru ve vztazích. Může jít o úspěšného podnikatele nebo podnikatelku, přesto může mít takový člověk pocit, že ve vztazích selhává a ten druhý ho dostatečně nemiluje. U žen nejsou výjimečné hysterické scény, při kterých muž raději uteče z domu, aby nemusel svoji rozlícenou polovičku poslouchat. Muži ve své žárlivosti mohou dojít zase tak daleko, že své drahé kontrolují spodní prádlo a scénu udělají i kvůli volanému neznámému číslu, i kdyby to byl jen gynekolog.
Ze žárlivosti se vyléčit nedá, i kdybyste tomu druhému dávali sebevíc lásky. Člověk, který má v mysli jen to, že je neustále podváděn, se nezmění. Hádky budou na denním režimu dne a nakonec to může skončit tak, že se „žárlivec“ dočká odměny. Opravdu budete nevěrní, protože dostanete pocit, že nechat se kontrolovat při každé příležitosti a nic neprovést jednoduše nestojí za to. Poté už vám žárlivé scény vašeho protějšku tolik vadit nebudou, ale ke krachujícímu vztahu už nebude daleko. Raději si vždy moudře promyslete, zda ten, o koho usilujete, má dostatečnou sebedůvěru, aby přespříliš žárlit nemusel.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!