Nedávno jsem četla na jedné sociální síti zajímavý příspěvek. Vlastně mě inspiroval k napsání tohoto článku. Důvod je velmi jednoduchý. 13. komnata každého člověka. Avšak trochu v jiném slova smyslu, jelikož v tomto případě každý zjistí, že sám neví, co je v ní ukryto.
Již nějaký čas a stále častěji a v hojnějším počtu lidé využívají kineziologie, hypnózy, meditací, léčení „minulými životy“ a jiné metody, které člověka dovedou „někam“. Někam, kde jsou ukryta všechna tajemství, která by mohla pomoci odhalit důvody nemocí, životních problémů, opakujících se nevhodných vztahů nejen partnerských, ale i přátelských, mohou ovlivnit i změny na cestě pracovní kariéry nebo dokonce naprostou změnu oboru. Člověk je dosud nádoba neprobádaná přes to, že různí experti a vědci neustále něco objevují a mnozí z jiných odborníků si myslí, že o člověku a lidské psychice vědí vše.
Na rozdíl od televizního pořadu, kdy zrovna aktuální hrdina vypráví o záležitostech ve svém životě, které by si nejraději přál zamknout právě za dveřmi 13. komnaty, je to s tou tajemnou komnatou v nás trochu jiné. O osobnosti z obrazovky se dovídáme informace, se kterými by nikdo na trh nešel, ale důvody, proč se s ostatními dělí o své prožitky, znají jen oni. Je to jejich rozhodnutí. Nezřídka se jedná o tragické události, vztahové problémy a jiná trápení z období dětství či dospívání či celé rodiny. Kdo by rád na takovéto věci vzpomínal?
A nyní si představte, že člověk má v sobě komnatu, kde má uložena taková tajemství, která si nedokáže vybavit. Nevzpomíná si na ně. Jsou v nás uloženy jinak a lze se na ně podívat jen těmi metodami, které k nim člověka dovedou. Není to snadné se podívat tam, kde to neznáme. Člověk se obecně a od dob, co je lidstvo lidstvem, bojí toho, co nezná. A je to pochopitelné. Neví, co může čekat. A také ne vždy je jednoduché do těch „míst“ člověka provázet. Avšak jak se říká, že když se chce, tak jde všechno. Navíc jde vlastně i o to, že když se zaobíráme děním kolem sebe, případně někým druhým, je to pohodlnější. Důvodem je vlastně to, že jedinec pak nemusí nazírat do sebe a pátrat, hledat a případně změnit něco, co není funkční a jít do něčeho nového. Do něčeho, co nezná. A právě zde, v tomto bodě jde o toto: „…To chce pořádnou touhu i kuráž, jinak co by tam v té 13. komnatě kdo hledal? Zábava, prachy ani žádný radovánky tam nejsou :-D .“
Lidé v těchto svých 13. komnatách nalézají vše, co jim brání jít vpřed. Vše, co je bolí, co je trápí. Často tam nalézají důvody sporů v rodině, či nemoci, která je trápí a hovoří se o ní jako o dědičné. Najít například své vlohy a talenty, hledat cestu k hojnosti a spokojenosti. Vyléčit si strachy a fóbie. Ale je třeba opravdu najít v sobě touhu něco ve svém životě změnit a najít odvahu ty dveře otevřít.