Fungující pověry Těžko říci, co přináší smůlu, jež se táhne dlouhou dobu. Často jí předcházejí pověry, které fungují. Proč tomu tak je?
Tradiční smůlu nosí mezi herci hra Mackbeth. Hraje se jen málo, a pokud už, má různé přezdívky. „Skoťárna“, jak jí herci někdy nazývají, se poprvé hrála v roce 1606 na počest Jakuba I. Už tehdy se hra projevila jako vraždící šelma. Hlavní představitelka zemřela na záhadnou nemoc a další tragické události následovaly. V roce 1937, kdy se hra zkoušela v londýnském divadle, spadla těžká scéna mezi herce. To bylo varování, krátce poté zemřela jedna z hereček při automobilové nehodě.
Proč tedy některé věci provází záhadné prokletí, které nosí smůlu a bolest? Všichni znejistíme, přeběhne-li nám černá kočka přes cestu, nebo se probudíme do pátku třináctého. Možná je to tím, že mozek zaznamená něco, co by mohlo znamenat hrozbu. Jsme pak mnohem ostražitější – což je asi právě ten problém. Strach totiž vyvolává zase jen strach. Dalo by se říci, že smůla je v takových případech přímo nevyhnutelná…