O tom, co je potom, když člověk přestane dýchat a lidé hovoří o smrti, nikdo neví. Jsou k dispozici „pouze“ svědectví lidí, kteří prožili tzv. klinickou smrt. Ale je to totéž? A jak je to s dušemi v lidských tělech? Co se s nimi potom stane? Kam jdou? A odcházejí opravdu? Proč někteří lidé hovoří o zkušenosti s duchy? Jsou hodní nebo zlí?
„…je toho plný internet. Četl jsi to?“ Popíjela jsem svou kávu a přemýšlela, kterou knížku jsem si chtěla půjčit. V první chvíli jsem netušila, o čem se ti dva pánové baví a v podstatě mě to nezajímalo. Avšak způsob výměny informací zaváněl místní senzací. „Joooo, chtěla vyskočit z okna. Blbli kvůli ní poldové i hasiči. Divadlo jak hrom. Podívej, tady….“ Ukazoval tomu druhému na „chytrém telefonu“ záznam ze zásahu. „A poslouchej, ty máš ty zkušenosti s duchama, co tomu říkáš?“, ptal se ho se smíchem, kterým se vůbec netajil. Druhý z mužů se tvářil odmítavě a celkem rozhodným hlasem odpověděl, že na toto téma se bavit nechce. „Mám s tím ne zrovna příjemný zkušenosti.“ A to jsem již zpozorněla a kladla si otázku, oč vlastně jde?
Já sama mám s duchy své zkušenosti, ale nemluvím o tom s lidmi, kteří by se mi vysmáli. A také věřím tomu, že každé město má určité historické části či domy, o kterých se traduje, že v nich straší. Někdo tomu věří, někdo ne. Někdo se bude dušovat, že nějakého ducha v životě potkal, jiný s tím nechce mít nic společného. Ale ruku na srdce… přiznejte si, kdo z vás, byť z legrace, s kamarády vyvolával duchy? Většinou jako děti to zkoušela většina z těch, kteří čtou tyto řádky. A to proto, že zvědavost byla daleko silnější než přesvědčování okolí, že duchové nejsou.
Ale ten první se nedal. „Hele, prej v tom baráku straší. Už se odstěhovaly tři rodiny ze stejnýho důvodu.“ V podstatě o této příhodě hovořil s úsměvem na rtu, cítila jsem výsměch, ale jeho společník byl o poznání vážnější a bylo na něm vidět, jak se mu hovor na toto téma příčí. Samozřejmě jsem o údajném pokusu o sebevraždu četla, ale nenapadlo by mne, že důvodem by mohl být duch. Bylo mi to vše divné, protože v onom domě je taková maličká restaurace a já jsem nikdy nezaslechla nic a nikoho hovořit o jakémkoli incidentu s duchy.
Město, kde žiji, má celkem bohatou historii. Jádro města zažilo různé pohromy, drancování, války, povstání a díky tomu je možné leccos. Město několikrát vyhořelo. Věřím, že každý dům tady má nějakou historii a kdoví… možná i nějakého svého ducha!