Podléháte novým trendům vánoční výzdoby nebo jste vánočními „konzervami“? Skoro to vypadá, že média každým rokem přicházejí s něčím, co naprosto určitě letos musíte mít. Samozřejmě s odkazem, že je to jakási zapomenutá tradice. Inu, každý si určitě vybere to své a podle toho bude mít nejen ozdobený ten svůj stromeček, ale bude tomu odpovídat průběh celý vánočních svátků, slavnostní tabule, podávané sváteční menu a samozřejmě zažité tradiční rituály.
Kdo si občas něco přečte, možná si vzpomene, že první zmínky o vánočním stromečku jsou datovány zhruba kolem roku 700 našeho letopočtu. Původně se zdobil sladkostmi, ale nenašli bychom ho stát v místnosti tak, jak jsme zvyklí dnes. Byl zavěšený nad štědrovečerním stolem špičkou dolů jako ochrana pro všechny ty, kteří seděli kolem něho. Měl za úkol obelstít mrtvé duše, které se nasytily sladkostmi z vánočního stromečku a pak už nikomu neublížili. Odtud vznikla tradice, že od vánočního stolu se nevstává. Důvod je zcela pochopitelný. Pokud nevstaneme, mrtvá duše nemůže zasednout naše místo.
První stromky se zdobily pouze v kostelech. Prvním ozdobeným vánoční stromem ve veřejné budově se mohl pochlubit cechovní dům v Brémách v roce 1570. Byla to jedle ozdobená ovocem, ořechy, cukrovinkami a papírovými květy. Později se začaly zdobit ve šlechtických a měšťanských domech a poté i v rodinách prostých obyvatel. V 19. století se dostává vánoční stromeček i mimo německé země a zároveň se na něm v tomto období ukazují první svíčky.
V Čechách nemá vánoční stromeček tak dlouhou tradici. V roce 1812 jej prvně nazdobil pro své přátele Jan Karel Liebich, ředitel pražského Stavovského divadla na libeňském zámku. A není to žádný div, protože tento muž měl německý původ a v té době byl vánoční stromeček dlouholetým svědkem Vánoc v Německu. Až ve 40. letech 19. století se pozvolna tradice vánočního stromku dostává do bohatých měšťanských rodin v Praze. Do venkovských rodin pronikaly stromky mnohem pomaleji. Lidé zdobily pouze větve až do první světové války. Za zmínku stojí i to, že za tradicí vánočních stromů na městských náměstích a návsích našich obcí je jedna velká osobnost. V roce 1924 nechal vztyčit v Brně spisovatel Rudolf Těsnohlídek ozdobenou jedli, která vévodila brněnskému náměstí. K nápadu ho přivedl dojemný příběh opuštěného děťátka a zároveň myšlenka na zbudování dětského domova.
V 19. století se pro účely oslavy Vánoc nejčastěji z lesů vybíraly Jedle bělokoré. Avšak začalo mizet obrovské množství této dřeviny, tak nastoupila éra smrku ztepilého. Navíc přibývalo krádeží stromků a lesy tím značně trpěly. V jedné právní normě z počátku 20. století je důkaz, že se stromky kradly již za císaře pána. Borovice začala hrát roli vánočního stromu až s výstavbou panelových domů. Díky vytápění ústředním topením totiž ze smrku příliš rychle opadávalo jehličí.
Pěstování vánočních stromků je zaznamenán koncem padesátých let 20. století. V tomto oboru bylo velmi málo zkušeností a začátky nebyly vůbec jednoduché. V šedesátých letech bylo však toto období překonáno a od té doby se začalo pěstování vánočních stromků zdokonalovat.